Matkám pomáhá podpora dalších žen

Narození potomka nepřináší vždy jen štěstí a radost. Čím dál častěji novopečené matky přiznávají, že bojují s psychickými potížemi. Až 80 % žen si po porodu projde tzv. baby blues, tedy obdobím střídání nálad, obav a emoční nestability. Experti upozorňují, že až u pětiny žen může tento stav vyústit do psychické nemoci, která kromě matky samotné ohrožuje i psychický vývoj dítěte. Proto by se podle lékařů neměl psychický stav po porodu podceňovat – pomoci mohou například praktičtí lékaři, ale i dobrovolnické organizace. Právě ony mohou čerstvé maminky propojit s vrstevnicemi, které už mají tuto zkušenost za sebou, a dodají tak maminkám potřebnou psychickou podporu. I o tom budou diskutovat praktičtí lékaři na výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která startuje 8. listopadu ve Zlíně.

Zdaleka ne každá žena prožívá období po porodu v psychické pohodě. „Takzvaným baby blues si po porodu projde prakticky každá matka, nicméně to zpravidla do 14 dní samo odezní. Bez podpory okolí se ale potíže mohou až pětině z nich zhoršit natolik, že již samy jen tak neodezní. Bohužel se o tom příliš nemluví, protože je tabu být nešťastná, když je na světě zdravé miminko a žena má k tomu i partnera nebo manžela,“ říká MUDr. Jana Krzyžánková, praktická lékařka a členka Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Například u deprese si pak už matka nedokáže sama pomoci, postupně ztrácí radost ze života, a pokud se její stav dále zhoršuje, onemocnění ji naprosto paralyzuje. „Tehdy se nemůže správně postarat o dítě, špatně čte jeho potřeby a narůstá frustrace na obou stranách. Děti depresivních matek bývají častěji nemocné a hůře spí. Nedostatek spánku pak znova negativně přispívá k psychickému stavu matky. A roztáčí se spirála, ze které se těžko uniká,“ popisuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, členka výboru SVL. Samotná deprese pak vzniká důsledkem nevyrovnané hladiny hormonů v kombinaci například s nedostatečnou podporou okolí nebo posttraumatickou stresovou poruchou po náročném porodu. Svou roli hrají i genetické předpoklady.

Lékaři však upozorňují, že špatný psychický stav matky může mít dlouhodobé následky i na dítě. „Pokud se mezi matkou a dítětem v důsledku deprese nevytvoří jistá vztahová vazba, může dítě svět vnímat jako nepřátelské prostředí. To u něj může v budoucnu vzbuzovat agresivitu, protože se snaží okolí ‚přetlačit‘, nebo naopak může být extrémně pasivní, protože v jeho očích nějaká snaha nemá vůbec smysl,“ vysvětluje MUDr. Krzyžánková. Děti matek s neléčenou depresí mají také podle výzkumů častěji pomalejší psychomotorický vývoj nebo potíže s učením. Lehčí poporodní psychické poruchy podle expertů může vyřešit psychoterapie, než se k ní však čerstvé matky dostanou, psychicky trpí. Pomáhá i svépomocná aplikace Kogito určená přímo pro maminky. U těžkých depresí se pak často neobejdou bez léků. „Bohužel mám někdy pocit, že na těhotnou nebo kojící matku se někteří lékaři bojí i sáhnout, natož jí předepsat léky. Přitom v případě, že je matka v těžké depresi, selhává bohužel ve všech svých rolích a přínos léčby zde jednoznačně převyšuje případná rizika. Řada studií z nedávné doby navíc ukazuje, že správně zvolená antidepresiva jsou v období kojení pro dítě bezpečná a to může být kojeno podle svých potřeb,“ říká MUDr. Krzyžánková. Podle ní navíc matka ve špatném psychickém stavu už mnohdy ani nedokáže zhodnotit svůj stav a to, že by měla vyhledat pomoc. Už během těhotenství by podle odborníků měly budoucí maminky o svém psychickém stavu mluvit – například se svým praktickým lékařem, ke kterému přijdou na kontrolu. „Pokud se během těhotenství nebo po porodu necítí psychicky dobře, mohou také využít podpůrných skupin, kde jim jiné maminky poradí a pomohou je nasměrovat k odborníkům. Mnohdy ale k pomoci stačí jenom pocit, že na vše nejsou samy. Díky naší podpoře se maminky rychleji zlepšují. Jen letos jsme jich podpořily přes 400,“ říká MUDr. Krzyžánková, která je sama jednou z regionálních konzultantek dobrovolnické organizace Úsměv mámy. Podle loňského průzkumu Národního ústavu duševního zdraví a této organizace dokázala tzv. peer podpora výrazně snížit tíži úzkostí i deprese.

Zdroj: (SVL) ČLS JEP