Mladí pacienti často trpí závažnějšími formami nemoci, chronikým zánětem střev, než dospělí

Autoimunitních chorob v posledních letech přibývá a nevyhýbají se ani čerstvě dospělým či dětem. Jedním z typů těchto chorob jsou tzv. nespecifické střevní záněty (IBD), mezi které patří například Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. Ty doprovází člověka po celý život. Proto se lékaři snaží co nejdříve nemoc zklidnit, a předejít tak nevratnému postižení střeva nebo vzniku komplikací, které by mladé pacienty významně omezovaly v běžném životě. Přestože je v současné době k dispozici stále více moderních léků i chirurgických postupů, ne vždy se daří dostat nemoc pod kontrolu. I to bude tématem diskuse gastroenterologů na konferenci Biologická léčba IBD a pokroky v chirurgické léčbě IBD, která startuje 21. září v Praze.

Podle odborníků trpí v současné době nespecifickými střevními záněty v Česku téměř 70 000 lidí. Značná část pacientů onemocní ještě před dovršením dospělosti. „Přestože se zánětlivá střevní onemocnění charakteru IBD nejčastěji poprvé projevují v adolescentním věku, není již výjimkou jejich výskyt u batolat nebo u kojenců,“ říká MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D., z oddělení dětské gastroenterologie ve Fakultní nemocnici v Motole. Nemoci jako Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida jsou tzv. imunitně podmíněná onemocnění, tedy způsobuje je vlastní imunitní systém pacienta. „Přestože jednoznačnou příčinu neznáme, uplatňují se zde jak faktory genetické, tak i faktory vnějšího prostředí. U obou nemocí byly prokázány genetické dispozice, které jsou daleko silněji vyjádřeny u Crohnovy choroby. Čím silnější je genetická vloha, tím časněji se choroba projeví a obvykle také probíhá agresivněji,“ prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky ISCARE. Nejčastěji se IBD projevují bolestmi břicha, průjmy nebo krví ve stolici. U dětí však může být, na rozdíl od dospělých pacientů, jediným projevem porucha růstu. „Dětský věk je obdobím neustálého růstu, proto je nutné pomocí vhodné terapie zánětlivou aktivitu nemoci co nejdříve zklidnit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vývoje malého pacienta. Ze stejného důvodu musíme také citlivě volit léčbu, aby vývoj negativně neovlivňovala,“ vysvětluje MUDr. Mitrová. Přestože mají lékaři k dispozici naprostou většinu léků, které jsou určeny i k léčbě dospělých, vyžaduje léčba mladých pacientů zvláštní přístup. K potlačení Crohnovy nemoci například lékaři používají místo kortikosteroidů tzv. výlučnou enterální výživu, což je roztok obsahující cukry, tuky, bílkoviny, ionty, vitaminy, stopové prvky a vodu. Ten pacienti do trávicího traktu dostávají popíjením nebo sondou. U těžších případů je pak důležité časné zahájení imunosupresivní či biologické léčby nebo jejich kombinace. Tou se lékaři snaží předejít definitivnímu poškození střeva. „V současné době se mění také přístup k chirurgickým zákrokům, které již neslouží jenom k řešení komplikací nebo jako ‚poslední možnost‘ po selhání léků. Optimální načasování operace u dětských pacientů může pozitivně ovlivnit jejich další vyhlídky a často i odpověď organismu na další léčbu,“ říká MUDr. Mitrová. Péče je tak podle ní v Česku srovnatelná s nejlepšími pracovišti na světě, obor však bohužel trpí nedostatkem lékařů i sester, což bude s narůstajícím počtem pacientů v budoucnu stále větší problém. Už nyní jsou na některých pracovištích čekací lhůty v řádech měsíců. IBD u dětí a mladých dospělých jsou podle lékařů velmi specifické i proto, že se s nimi musí naučit žít v období nejrychlejšího fyzického a psychického vývoje. „Je důležité dětem i mladým dospělým o jejich nemoci nelhat, komunikovat otevřeně a postupně je připravovat na to, aby byli schopni nemoc přijmout a jednou také převzít spoluodpovědnost za svůj zdravotní stav. V tom je klíčová role celé rodiny, jejíž fungování nemoc nepochybně ovlivňuje také,“ popisuje MUDr. Mitrová. I období přechodu pacientů od dětských gastroenterologů k těm pro dospělé může být citlivé a musí k němu přistupovat obezřetně. „Navázání důvěry mezi námi a pacientem a často i jeho rodiči je velice důležité,“ říká prof. Lukáš. Podle jeho zkušeností funguje předávání pacientů do péče gastroenterologů pro dospělé velmi dobře, což většinou vychází ze spolupráce pracovišť pro děti i dospělé. Pacient vždy dostává možnost výběru centra, které se problematikou IBD zabývá a které mu nejvíce vyhovuje.

Zdroj: ISCARE; FN v Motole