Před zahraniční cestou nasaďte léky, radí lékaři

Migrace a nové druhy komárů, změna klimatu, ale také častější cestování se psy do zahraničí – to jsou důvody, které podle odborníků mohou za rozšíření tzv. srdeční dirofilariózy do zemí střední Evropy. Výrazný nárůst případů, kdy se psovi uhnízdí v plicích červi postupně putující do srdce, sledují epidemiologové v Rumunsku, Maďarsku, ale také v sousedním Slovensku. Veterináři proto radí své čtyřnohé mazlíčky při zahraničních cestách preventivně chránit. Léčba onemocnění je totiž mimořádně náročná a zdlouhavá. Nemocný pes navíc šíří nákazu dál.

Přenašečem nepříjemného parazita jsou komáři. Ve chvíli, kdy komár saje krev ze psa, infikuje jej zárodky, které se v průběhu několika měsíců vyvinou uvnitř těla zvířete v dospělé červy. Ti mohou dosahovat délky až 30 cm. Dospělci parazitů následně produkují nové larvy, jež se prostřednictvím komára dostávají do organismu dalších psů.
„Právě teď máme v naší péči pejska, který se nakazil Dirofilaria immitis při krátké návštěvě na Slovensku. Na onemocnění se přišlo náhodou, když jeho majitel řešil jiný zdravotní problém zvířete. Jednoduchý krevní test, který prováděl ošetřující veterinář, odhalil srdeční dirofilariózu. U nás se pak diagnóza potvrdila,“ vysvětluje veterinářka MVDr. Andrea Štusáková z veterinární ordinace VET-S v Litomyšli, kde se věnuje převážně kardiologickým pacientům. Léčba zahrnuje opakované injekce látky, která dospělé červy usmrtí. Píchá se hluboko do bederního svalu, často při plném uspání psa. Po každé injekci je třeba zachovat u psa klidový režim. „Hlavní riziko léčby spočívá v tom, že velké množství usmrcených parazitů může způsobit vznik krevních sraženin – tromboembolii. Je třeba vždy dopředu zvážit, zda pacient takovou léčbu zvládne. Majitelům doporučujeme, aby v průběhu léčby měli předem zajištěno pracoviště s pohotovostním režimem pro případ komplikací, které mohou nastat,“ doplňuje MVDr. Štusáková. Pokud se majitel se svým psem chystá cestovat do oblastí s rozšířeným výskytem tohoto onemocnění, radí lékaři podat psovi preventivně antiparazitika a případně jej vybavit i repelentem. Majitele tato prevence finančně vyjde přibližně 20× levněji než následná léčba. „Infekce často nemá výrazné příznaky. Někdy můžeme u psů pozorovat zadýchávání po aktivitě doprovázené kašlem nebo větší únavu. V takovém případě už je ale nemoc v pokročilém stadiu. Proto je vhodné alespoň jednou ročně absolvovat krevní test, který nemoc umí zachytit dříve, než se objeví klinické příznaky,“ radí MVDr. Martina Miterpáková, DrSc., z Parazitologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Košicích. Nejvíc podle ní hrozí nákaza ve Spojených státech, především v části východního pobřeží, dále v zemích Jižní Afriky a Austrálie. V Evropě je nemoc rozšířená především v Maďarsku, Řecku, Španělsku nebo Itálii. V posledních letech se však do zemí s chladnějším podnebím přesouvá i nebezpečná forma tohoto onemocnění. Dlouhodobé šetření na Slovensku ukázalo, že především v Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížině je vysoký počet případů nakažených psů. „Letos na jaře bychom chtěli udělat nový monitoring – ideálně na celém Slovensku, abychom získali přesné informace o výskytu onemocnění,“ dodává MVDr. Miterpáková. Ve střední Evropě byli veterinární lékaři doposud zvyklí setkávat se spíše s variantou tzv. podkožní dirofilariózy. I toto onemocnění způsobují parazité přenášení komáry. Neusídlují se však v orgánech, ale v podkoží a neohrožují tak svého hostitele na životě. Výzkum, který probíhal před třemi lety v České republice odhalil ohnisko tohoto onemocnění na jižní Moravě.
Oběma typy dirafilarióz se může nakazit také člověk. „Nákaza lidí je poměrně vzácná, ale možná. Člověka neinfikuje nemocný pes. Přenos zárodků probíhá stejně jako u zvířat prostřednictvím komářího bodnutí. V našich končinách evidujeme u lidí zatím spíše případy podkožní formy dirofilarie,“ shrnuje MVDr. Miterpáková.
Příběhu pejska, který právě podstupuje náročnou léčbu srdeční dirofilariózy, se věnuje také podcast s veterinární tematikou Dogtoři.

Fenka Fíbí málem zemřela kvůli psímu parazitovi

Když Kateřina (44) z České Lípy objevila na sociálních sítích fenku Fíbí, kterou nabízel nedaleký útulek pro psy, okamžitě věděla, že ji chce adoptovat. V tu chvíli ji vůbec nenapadlo, že by mohla být nemocná. „Mě i mou dceru dojaly smutné oči Fíbí, a tak jsme se do útulku hned rozjely. Protože jsme byly první zájemkyně, adopce se vydařila. V momentě, kdy jsme si fenku přebíraly, nám ale v útulku řekli, že trpí tzv. srdeční červivostí a musí se léčit. Nikdo však tehdy netušil, v jak vážném stavu Fibí je,“ vzpomíná Kateřina. Onemocnění odborně nazývané srdeční dirofilarióza způsobuje psí parazit, jímž se Fíbí infikovala v Rumunsku, odkud pochází.V  důsledku infekce pak v těle fenky vyrostli červi a uhnízdili se jí v plicích. „Od adopce nás to neodradilo. Žádný pejsek nemůže za to, z jakých podmínek pochází. Fíbí měla štěstí, že ji pracovníci útulku v Rumunsku objevili a převezli do Česka, kde se mohla začít léčit,“ popisuje Kateřina, která pracuje jako zdravotní sestra.Týden po adopci podstoupila Fíbí kontrolní testy u lékaře, ty ale nedopadly dobře. I po měsíci byly její odběry na srdeční červivost pozitivní. V té době měla Fíbí občasný kašel a často se pomočovala. „Paní doktorka, k níž jsme chodily, nám doporučila obrátit se ještě na jinou lékařku – specialistku veterinární kardiologie. Ta Fíbí vyšetřila a sdělila nám, že musí co nejdřív podstoupit jinou léčbu, nebo zemře,“ říká Kateřina. S navrženou terapií i její úhradou v řádu desetitisíců bez váhání souhlasila. Vhodný lék se ale nedařilo v tuzemsku sehnat, a tak Kateřina s dcerou pátraly, jestli je dostupný v cizině. „Nakonec jsme měly velké štěstí, naše původní veterinářka ho totiž sehnala přes svého známého lékaře ze Slovenska,“ popisuje Kateřina. Poté, co Fíbí dostala první dávku, se její zdravotní stav nelepšil. Neměla chuť k jídlu ani pití a kromě častého močení zrychleně dýchala. „Několik dní byla úplně bez života. Po měsíci jsme s ní jely na druhou injekci, když jsme ale opustily ordinaci, Fíbí dostala alergický záchvat – měla zarudlé okolí očí, otékala a špatně se jí dýchalo. Okamžitě jsme běžely zpátky do ordinace,“ popisuje Kateřina. Lékaři ji proto na několik hodin hospitalizovali. Po propuštění měla Fíbí opět velké bolesti. Třetí, tentokrát už poslední dávku léku musela navíc dostat nejpozději do 24 hodin. Vzhledem k tomu, jak fenka trpěla, Kateřina s dcerou zvažovaly, jestli v léčbě pokračovat. „Bály jsme se další špatné reakce. Lékaři nám ale řekli, že už jsme v rozjetém vlaku a léčbu bychom měli dokončit. S injekcí jsme proto nakonec souhlasily. Fíbí společně s ní dostala i léky proti alergii,“ říká Kateřina. Fenka poslední dávku sice zvládla bez komplikací, bolesti ale přetrvávaly. Po týdnu se však její stav začal měnit, Fíbí měla radost ze života, lépe žrala a pila a upravilo se i její močení. „Trvalo víc než půl roku, než se Fíbí úplně uzdravila a konečně se z ní stal šťastný pejsek. Léčba se sice vyšplhala téměř na 50 000 korun, já jsem však moc ráda, že jsme se pro ni rozhodly. Zachránila totiž Fíbí život,“ vysvětluje Kateřina, která se s dcerou v současné době kromě Fíbí stará ještě o další tři psy. Obě velmi oceňují přístup obou veterinářek, které se o nemocnou fenku staraly a léčbu spolu po celou dobu navzájem konzultovaly. „Jsme jim opravdu moc vděčné. Několikrát jsme se před nimi rozbrečely, protože nám Fíbí bylo hrozně líto. Byly ale trpělivé a díky správné diagnóze a léčbě nakonec všechno dobře dopadlo,“ říká Kateřina a dodává, že ji lékařky upozornily i na to, že pokud by chtěla se zvířaty vycestovat například na Slovensko, do Maďarska, Řecka, Španělska nebo Itálie, kde je výskyt srdeční červivosti velký, měli by všichni její pejsci před cestou preventivně dostat antiparazitika, která brání rozvoji nemoci a psy nijak nezatěžují. „Na základě své zkušenosti bych prevenci všem doporučila – nikdo totiž nechce vidět zvířata trpět. I z toho důvodu jsme se s dcerou rozhodly sdílet příběh nemocné Fíbí s ostatními,“ uzavírá Kateřina.

Příběhu dalšího pejska, který právě podstupuje náročnou léčbu srdeční dirofilariózy, se věnuje podcast s veterinární tematikou Dogtoři.

Zdroj, foto: Doktoři