Anna Jagellonská – výstava o římské, české a uherské královně období renesance

Projekt připravený k 500. výročí roku 1526 připomene jednu z nejvýznamnějších historických událostí střední Evropy, nástup Habsburků na český a uherský trůn. Místo tradičního pohledu na dynastické dějiny však nabídne perspektivu ženy, která stála v samotném centru těchto změn.
Anně Jagellonské, stejně jako jiným českým královnám, se dosud nedostalo v porovnání s jejich mužskými protějšky dostatečné pozornosti. Nová výstava Národní galerie Praha ji představuje nejen jako jagellonskou princeznu, jež svému manželovi Ferdinandovi I. a tím i habsburskému rodu otevřela cestu k české
a uherské koruně, ale také jako aktivní panovnici, jež zasahovala podle svých možností do politických a správních záležitostí ovládaných zemí. K důležité roli, jíž sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.

Národní galerie Praha chce touto výstavou nabídnout nový pohled na známou historickou kapitolu a současně představit výjimečné umělecké a historické památky z předních evropských institucí a svého sbírkového fondu. Projekt je také dalším příkladem mezinárodní spolupráce, díky níž může NGP publiku představit evropské kulturní dědictví v mimořádných souvislostech.
Výstava propojuje umělecká díla s historickými dokumenty a v deseti tematických kapitolách sleduje nejen život královny Anny, ale i proměnu Evropy v první polovině 16. století. Vedle příběhu spojení jagellonské a habsburské dynastie představí také rozvoj renesanční kultury, náboženské proměny Evropy nebo osmanskou hrozbu vrcholící bitvou u Moháče roku 1526.
„K nejvýznamnějším exponátům výstavy patří portrét mladé Anny Jagellonské od Hanse Malera, který se stal hlavním vizuálem výstavy. Dále mimořádná mramorová busta Markéty Rakouské od nizozemského renesančního sochaře Conrata Meita, jež byla donedávna pokládaná za ztracenou, a proto se jedná i o velký objev na uměleckohistorické scéně, dále osobní zápisník a pečetní prsten Ferdinanda I. nebo půvabné podobizny dětí Anny a Ferdinanda od Jakoba Seiseneggera,“ popisuje kurátorka Blanka Kubíková, která je také ředitelkou Sbírky grafiky a kresby v Národní galerii Praha.

„Výjimečným počinem je rekonstrukce monumentálního Pražského oltáře od Lucase Cranacha staršího, jednoho z vrcholných uměleckých děl jagellonské a raně habsburské doby, vytvořeného původně pro katedrálu sv. Víta, nebo unikátně pro tuto výstavu zhotovená digitální rekonstrukce podoby Pražského hradu z let, kdy jej obývala Anna Jagellonská,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Olga Kotková.
Mezi návštěvnicky atraktivní exponáty patří také druhé nejstarší známé vyobrazení Prahy zachycující město ještě před ničivým požárem roku 1541, které bude v České republice vystaveno vůbec poprvé. Výstava dále představí unikátní stolní hodiny z roku 1527 od pražského mistra Jakuba Čecha, jedny z nejstarších dochovaných datovaných a signovaných hodin svého druhu. Atmosféru doby dokreslí turecká zbroj koně, zbraně a grafiky připomínající střety s Osmanskou říší, renesanční hudba, archeologické nálezy z Pražského hradu i předměty přibližující běžný život královny.

Silným tématem výstavy je osobní příběh Anny jako princezny a pozdější manželky Ferdinanda I. Habsburského. Jejich vztah představuje v kontextu dynastických sňatků 16. století neobvyklý příklad partnerského svazku založeného na vzájemné důvěře a respektu. Dochovaná korespondence odhaluje Annu jako citlivou ženu, reagující na události kolem ní. Seznamuje nás i s jejím životním stylem, kdy navzdory patnácti porodům absolvovala náročné cesty napříč Evropou a aktivně doprovázela svého manžela při výkonu vlády. Vzácné listiny z českých, rakouských a maďarských archivů a úřední korespondence dokumentují její politické aktivity a šíři společenských kontaktů. Z výběru exponátů a vysvětlujících textů je patrné: „Anna Jagellonská nebyla jen svědkyní velkých historických změn, ale také jejich aktivní účastnicí. Dochované prameny ji představují jako vzdělanou, cílevědomou, ale také sociálně cítící ženu. Výstava tak návštěvníkům umožní nahlédnout na přelomovou dobu očima osobnosti, která stála přímo v centru dění. Veřejnost se tak spolu s Annou může stát svědkem proměny společnosti, politiky i kultury v době, kdy se formovala nová podoba střední Evropy,“ říká kurátorka výstavy Jaroslava Hausenblasová z Ústavu historie Filozofické fakulty UK.
Na výstavě spolupracuje Národní galerie Praha také s odbornými školami: faksimile dvou vzácných listin vyrobili studenti Střední průmyslové školy grafické v Praze, šaty inspirované renesanční módou studenti Střední průmyslové školy oděvní a zvukovou kulisu Královské zahrady připravil student Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze.

Exponáty z fondu Národní galerie Praha byly doplněny zápůjčkami z téměř čtyřiceti institucí a soukromých sbírek z osmi evropských zemí. Patří mezi ně Museo Nacional Thyssen-Bornemisza Madrid, Staatliche Museen zu Berlin, Bayerische Staatsgemäldesammlungen München – Alte Pinakothek, Zamek Królewski na Wawelu, Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum, Albertina Museum Wien, Castello del Buonconsiglio v Trentu, Museum Hof van Busleyden v Mechelen, Magyar Nemzeti Múzeum, Národní archiv, Národní památkový ústav, Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Národní knihovna ČR, knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově a další početné sbírky.
Výstava myslí také na malé návštěvníky, pro které je vytvořena speciální dětská stezka. Díky ní se mohou vydat na cestu s královnou Annou a hravě se seznámit s deseti vybranými uměleckými díly – ke každému je přichystána speciální aktivita v interaktivním kufříku. Putování zakončí tvůrčí hrou v zážitkovém studiu Letohrátky. Samozřejmou součástí programu je řada komentovaných prohlídek a tematických přednášek s kurátorkami, odbornými lektorkami a dalšími specialisty, nebo vzdělávací programy pro školní skupiny.
K zahajované výstavě vychází rozsáhlý katalog v české a anglické mutaci, do něhož přispělo téměř šest desítek domácích i zahraničních renomovaných autorů, včetně současné generální ředitelky NGP Olgy Kotkové.
Výstava Anna Jagellonská (1503–1547). Královna na prahu nové doby se koná pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla a manželky prezidenta České republiky Evy Pavlové.

Partnery výstavy jsou Kunsthistorisches Museum Wien, které výstavu obohatilo zápůjčkou významných uměleckých děl, a Hodinářství Bechyně.
Projekt dále vznikl ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze, Polským institutem v Praze a Senátem Parlamentu České republiky.

Anna Jagellonská (1503–1547). Královna na prahu nové doby
23. října 2026 – 28. března 2027
Valdštejnská jízdárna
Kurátorky: Blanka Kubíková (NGP), Jaroslava Hausenblasová (FF UK)

Zdroj, foto: Národní Galerie Praha

Anna-Jagellonska; foto: Jakub Precechtěl