Minulý týden probíhal Světový týden kojení, který každoročně upozorňuje na význam kojení a jeho přínosy pro matku i dítě

O tom, jak dlouho je vhodné kojit, jaké přínosy může mít kojení i po prvním roce života a proč by maminky neměly podléhat společenským předsudkům, jsme hovořili s doc. MUDr. Evou Karáskovou, Ph.D., MHA, přednostkou Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

ROZHOVOR
Jak dlouho je podle současných odborných doporučení vhodné dítě kojit?
Současná doporučení světová i česká doporučují výlučné kojení po dobu prvních 6 měsíců života. Od ukončeného 6. měsíce by měly být zaváděny vhodné příkrmy, přičemž kojení může pokračovat do 2 let věku dítěte i déle, podle toho, jak si matka a dítě přejí. Neexistuje žádná horní věková hranice, kdy by bylo nutné kojení ukončit. V tomto období nicméně nemůže být kojení jedinou nebo převažující složkou stravy. Je třeba klást důraz na pestrost jídelníčku odpovídající věku.

Jaké zdravotní, vývojové a psychologické přínosy může mít dlouhodobé kojení pro dítě?
Sledování a výzkum výhod kojení je problematický z důvodů omezeného množství randomizovaných studií. Přesto lze konstatovat, že kojení zůstává i po prvním roce života významným zdrojem biologicky aktivních látek podporujících imunitu dítěte. Je spojováno s nižším výskytem některých infekčních onemocnění, zejména respiračních a gastrointestinálních infekcí. Mateřské mléko také nadále poskytuje cenné živiny a imunologické faktory.
Kojení má příznivý vliv na snížení frekvence syndromu náhlého úmrtí kojence. Světová zdravotnická organizace podporuje kojení mimo jiné jako jeden z nejúčinnějších nástrojů v celosvětovém boji proti dětské obezitě. Výzkumy dále ukazují na možnou souvislost mezi kojením a lepšími výsledky v oblasti učení a intelektu.
Z psychologického hlediska představuje kojení důležitý prostředek blízkého kontaktu mezi matkou a dítětem. Poskytuje dítěti pocit bezpečí, jistoty a emoční podpory, zejména v obdobích změn, nemoci či stresu. U starších batolat často plní nejen nutriční, ale i významnou vztahovou a regulační funkci.
Jaké přínosy může dlouhodobé kojení přinášet matce?
Pro maminku je delší doba kojení spojena s řadou zdravotních benefitů. Studie prokázaly nižší riziko karcinomu prsu a vaječníků. Zdá se, že ochranný efekt se zvyšuje s celkovou délkou kojení během života ženy.
Kromě zdravotních aspektů může kojení podporovat také psychickou pohodu matky, posilovat vztah s dítětem a pro některé ženy představuje důležitý způsob, jak reagovat na potřeby dítěte a upevňovat vzájemnou vazbu.
Kojení má rovněž praktické výhody. Mateřské mléko je vždy dostupné, připravené ke krmení, má optimální teplotu a odpovídající složení. Kojícím maminkám tak šetří čas i náklady spojené s přípravou náhradní výživy. Jeho význam se ještě zvyšuje v situacích, kdy jsou omezené hygienické podmínky nebo přístup k potřebnému vybavení, například během cestování či v krizových podmínkách.
Setkáváte se ve své praxi s tím, že ženy ukončují kojení především kvůli tlaku okolí nebo společenským předsudkům?
Zatímco kojení kojence je společensky obecně velmi dobře přijímané, kojení batolete může být někdy provázeno nevyžádanými komentáři okolí. Některé maminky uvádějí, že čelí tlaku rodiny, přátel nebo širší společnosti, kteří považují kojení po prvním či druhém roce života za zbytečné nebo nevhodné, přestože odborná doporučení dlouhodobé kojení podporují. Řada matek proto své rozhodnutí dále kojit obhajuje nebo naopak o něm raději nemluví.
Jaké doporučení byste dala rodičům, kteří se rozhodnou pokračovat v kojení i po druhém roce věku dítěte?
Rodičům bych doporučila, aby se řídili především potřebami svého dítěte a vlastní rodiny, nikoli očekáváními okolí. Pokud je dítě zdravé, prospívá, přijímá pestrou stravu odpovídající věku a kojení vyhovuje oběma stranám, není z medicínského hlediska důvod jej po druhém roce života ukončovat.
Je důležité vnímat kojení jako součást širšího vztahu mezi rodičem a dítětem. Dlouhodobé kojení není známkou nezralosti dítěte ani překážkou jeho samostatnosti. Naopak může být přirozenou součástí jeho vývoje.
Každá rodina by měla mít možnost rozhodnout se bez pocitu viny či tlaku, zda v kojení pokračovat, nebo jej ukončit. Obojí může být správnou volbou, pokud vychází z potřeb matky a dítěte.

Rozhovor pro EVERY DAY MAGAZIN. Odpovědi poskytla docentka a přednostka Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Eva Karásková, Ph.D., MHA.

„ODBORNÁ GARANTKA ROZHOVORU“
doc. MUDr. Eva Karásková, Ph.D., MHA
přednostka Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc
Doc. MUDr. Eva Karásková, Ph.D., MHA, je přednostkou Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Ve své odborné praxi se věnuje pediatrii a péči o dětské pacienty. Působí také na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se podílí na odborné a výukové činnosti.
Její odborné působení je spojeno rovněž s problematikou dětské výživy a péče o děti. Je autorkou a spoluautorkou odborných publikací a podílí se na rozvoji moderní pediatrické péče na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc.

V souvislosti s letošním Světovým týdnem kojení, který právě proběhl, jsme pro Every Day Magazin oslovili paní docentku s otázkami týkajícími se významu kojení, jeho přínosů pro dítě i matku a také dlouhodobého kojení.

Redakce EVERYDAYMAGAZIN
Foto: archiv doc. MUDr. Evy Karáskové, Ph.D., MHA, přednostky Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc
Ilustrační foto: AI