Prof. PharmDr. Petr Babula, Ph.D.přednosta Fyziologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně

spolupracovník AquaLife Institutu, odborný garant studie RETAIN

Přírodní minerální vodu obvykle posuzujeme podle údajů na etiketě, zejména podle toho, kolik obsahuje minerálních látek. To je ale pouze informace o tom, co vypijeme, tedy informace o obsahu. Důležité je i to, že minerální látky jsou v přírodních minerálních vodách v disociované formě, která umožňuje jejich rychlé a efektivní vstřebávání. Z fyziologického hlediska je proto mnohem zajímavější sledovat jejich další cestu organizmem – kolik dané látky se skutečně vstřebá, jak ji tělo zpracuje a jak se do výsledku promítne činnost ledvin.

Pro fyziologa je mimořádně důležitá otázka, zda se pravidelná konzumace vod s výrazně rozdílným složením projeví v krvi a moči a jak účinně dokáže organizmus tyto rozdíly vyrovnávat. Lidské tělo není pasivní nádoba, do které nalejeme určité množství minerálních látek s očekáváním, že se následně objeví v krvi a pak jsou vyloučeny močí. Lidské tělo je extrémně komplikovaně a velmi přesně regulovaný systém. Aktuální studie RETAIN (Randomizovaná, tříramenná studie sledující vstřebatelnost iontů v lidském organizmu z přírodních minerálních vod)1) měla ukázat, jak tento systém reaguje v podmínkách podobných běžnému životu – při každodenním pití minerální vody, nikoli jen po jednorázové dávce.

Tři různé minerální profily

Neporovnávali jsme jednu minerální látku podanou ve formě chemicky definovaného doplňku, ale tři skutečné, běžně konzumované přírodní minerální vody. Každá z nich představovala komplexní směs minerálních látek a zcela jiný minerální profil. Dobrá voda je slabě mineralizovaná s přibližně 104 mg rozpuštěných látek na litr, Mattoni je středně mineralizovaná s přibližně 525 mg/l a Poděbradka silně mineralizovaná s přibližně 1 930 mg/l. Liší se ale také obsahem sodíku, vápníku, hořčíku, hydrogenuhličitanů, síranů, chloridů a křemíku. Smyslem tedy nebylo pouze porovnat méně a více minerálů. Chtěli jsme zjistit, zda výsledný efekt určuje jen celkové množství rozpuštěných látek, nebo spíše jejich konkrétní kombinace.

Můžeme si to představit jako tři orchestry. Nestačí vědět, kolik hudebníků v každém z nich sedí. Rozhoduje také, které nástroje jsou zastoupeny a jak spolu hrají. Podobně ani celková mineralizace sama o sobě nepopisuje působení minerální vody. Zároveň z toho vyplývá důležitá metodologická mez – protože se minerální vody liší ve více složkách současně, nelze každý pozorovaný rozdíl připsat jednomu jedinému konkrétnímu iontu.

Měsíc pod drobnohledem

Šlo o multicentrickou, randomizovanou, tříramennou intervenční studii. Studie spolehlivě popisuje vývoj vybraných laboratorních parametrů u probandů během čtyř týdnů. Nebyla však navržena jako dlouhodobá studie zdravotních výsledků, neměřila ukládání minerálních látek do tkání a nepracovala s 24hodinovým sběrem moči.

Každý účastník studie vypil během čtyř týdnů celkem přibližně 42 litrů přidělené vody. Musel dodržovat denní dávku 1,5 litru, docházet na odběrové centrum vždy ve stejný den v týdnu, odevzdat celkem pět vzorků ranní moči a absolvovat tři odběry krve. Před zařazením do studie navíc podstoupil kontrolní krevní odběr zaměřený zejména na funkci ledvin. Účastníci také zaznamenávali pitný a stravovací režim před odběry. Největší náročnost nepředstavoval jeden odběr, ale pravidelnost. U podobné studie je kvalita dat závislá na tom, zda účastník dodrží režim každý den a zda jsou všechny vzorky odebrány za srovnatelných podmínek.

Sledovali jsme dvě vzájemně se doplňující a neoddělitelné tělní tekutiny – krev jako distribuční médium a moč jako médium eliminace. Krev ukazuje, co se organizmus snaží udržet stabilní, tedy stabilitu vnitřního prostředí (homeostázu). Moč ukazuje, jak s vodou a minerálními látkami nakládají ledviny.

V krvi jsme stanovovali hlavní minerální látky – sodík, draslík, chloridy, vápník, fosfor a hořčík. Současně jsme sledovali kreatinin, ureu, kyselinu močovou a odhad glomerulární filtrace (klíčový proces, při kterém ledviny filtrují krev a tvoří prvotní moč), abychom měli informaci o funkci ledvin. V moči jsme měřili stejné základní minerální látky a navíc křemík, dále kreatinin a osmolalitu. Součástí bylo také standardní chemické vyšetření moči, její specifická hustota a močový sediment. Kreatinin, osmolalita a specifická hustota moči byly důležité z hlediska laboratorní koncentrace, kterou výrazně ovlivňuje množství vody ve vzorku. Porovnávat dvě koncentrace bez informace o naředění moči by bylo podobné jako porovnávat sílu dvou šálků kávy, aniž bychom věděli, kolik vody bylo při jejich přípravě použito.

Co ukázala krev a moč

Hlavním výsledkem studie bylo, že u většiny sledovaných parametrů nebyly mezi třemi skupinami účastníků konzumujících tři různé minerální vody významné rozdíly. Koncentrace hlavních minerálních látek v krvi zůstávaly poměrně stabilní, což jsme u zdravých lidí očekávali. Organizmus má velmi účinné mechanizmy, které udržují složení vnitřního prostředí v poměrně úzkém rozmezí, i když se příjem vody a minerálních látek mění.

Z pohledu fyziologa je ale zajímavé i to, co se výrazně nezměnilo. Stabilní hodnoty v krvi neznamenají, že se s přijatými minerálními látkami nic nedělo. Naopak ukazují, že organizmus jejich hladiny průběžně reguluje – využije nebo zadrží to, co aktuálně potřebuje, a případný nadbytek vyloučí ledvinami. Vyšší koncentrace minerální látky v moči tedy nemusí znamenat ztrátu, ale může být známkou toho, že se látka vstřebala a organizmus už její další množství v danou chvíli nepotřeboval. Z praktického hlediska proto dává smysl přijímat tekutiny a s nimi i minerální látky průběžně během dne.

Určité rozdíly se objevily ve vzorcích ranní moči. Po konzumaci Mattoni jsme zaznamenali vyšší koncentrace vápníku, hořčíku a zejména křemíku než v některých srovnávacích skupinách. Samotnou koncentraci látky v ranní moči ale výrazně ovlivňuje také to, jak je moč naředěná. Když jsme tento faktor zohlednili pomocí přepočtu na kreatinin, většina rozdílů se zmenšila nebo přestala být statisticky významná. Přetrval pouze rozdíl u křemíku.

Nejrobustnější specifický nález studie se týkal právě křemíku. Mattoni měla z porovnávaných vod jeho výrazně nejvyšší obsah a vyšší nález křemíku v moči přetrval i po zohlednění její koncentrace. To je v souladu s tím, že se křemík z vody dobře vstřebal. Zároveň jeho koncentrace v moči v průběhu studie postupně klesala, což může ukazovat na to, že organizmus část vstřebaného křemíku dále využíval, například v kostní a pojivové tkáni.

Dalším zajímavým výsledkem bylo, že po zahájení pravidelného pitného režimu byla moč účastníků obecně méně koncentrovaná, a to bez ohledu na druh konzumované minerální vody. Klesla její osmolalita a specifická hustota a částečně také koncentrace kreatininu. Výsledky tak ukazují především efekt pravidelného příjmu tekutin na hydrataci.

Co to znamená v běžném životě

Základem správného pitného režimu je pravidelný příjem tekutin. V průběhu studie se moč účastníků stala méně koncentrovanou bez ohledu na to, kterou ze tří vod pili. To je praktická ukázka vlivu pravidelné hydratace.

Minerální voda není pouze zdrojem vody, ale může být také doplňkovým, velmi významným zdrojem minerálních látek. To však neznamená, že bychom měli minerální vodu chápat jako léčivý přípravek nebo náhradu pestré stravy. Její význam spočívá především v tom, že může spojovat hydrataci s pravidelným příjmem přirozeně obsažených minerálních látek.

Studie také ukázala, že není možné posuzovat minerální vodu pouze podle celkového množství rozpuštěných látek. Neplatí tedy jednoduchá rovnice, že čím vyšší mineralizace, tím lepší voda – důležité je i konkrétní zastoupení jednotlivých minerálních látek.

Čtyřtýdenní konzumace 1,5 litru minerálky denně nevedla u účastníků studie k významnému rozkolísání většiny sledovaných krevních a močových parametrů ani k nekontrolovanému hromadění minerálních látek v krvi. To podporuje závěr, že u zdravého dospělého člověka může být i středně mineralizovaná voda součástí pravidelného pitného režimu

Zdroj, foto:1) https://www.aqualifeinstitute.cz/ke-stazeni/#science; Archiv autora