S příchodem jara vstupuje na jeviště Fidlovačky francouzská komedie o křehkosti přátelství mužů středního věku v podání tří herců (a tří přátel) Michala Dlouhého, Davida Novotného a Kamila Halbicha. Režie tohoto výrazného hereckého tria se ujal Vojtěch Nejedlý. Zatímco pánové Dlouhý a Novotný jsou na jevišti Fidlovačky už jako doma, pro Kamila Halbicha a Vojtěcha Nejedlého je to první setkání s nuselskou scénou.

 Foto: Alena Hrbková

„Hra Obraz je populární konverzační komedie od francouzské dramatičky Yasminy Rezy. Jedná se o současnou autorku, která je známá svými krátkými satirickými komediemi plnými humoru a nadhledu. Její hry se soustředí převážně na problémy obyčejných lidí střední třídy, kteří se dostávají do běžných situací známých každému z nás. Autorka dokáže tyto situace a postavy zachytit velmi živě, jejich dialogy jsou autentické a my diváci najednou máme pocit, že na jevišti neslyšíme vymyšlenou postavu, ale našeho kolegu z práce, přítele, příbuzného nebo i sami sebe. A právě to je jeden z důvodů, proč jsou hry Yasminy Rezy mezi diváky tak oblíbené. Což dokládá nejen to, že se její díla neustále uvádějí po celém světě (např. hra Obraz byla přeložena do více než 30 jazyků), tak i řada ocenění, která autorka za své hry získala.
Obraz patří mezi autorčina nejoceňovanější a nejhranější díla. A není se čemu divit. Vyznačuje se velkou komediálností, která v sobě současně skrývá i bolavá témata. Vypráví příběh tří mužů středního věku – Borise, Marka a Ivana, do jejichž dlouholetého přátelství zasáhne nečekaná událost. Boris si koupí obraz – bílý obraz s bílými proužky na bílém pozadí. A Markovi se to vůbec nelíbí. Nemůže pochopit, co Borise na obrazu tak fascinuje. K tomu všemu se nachomýtne Ivan, jehož dva dlouholetí přátelé, se kterými se vždy mohl zasmát a zapomenout na problémy všedního života, se najednou nemohou téměř vystát. Jak důležitou součástí našich životů jsou přátelé? Jak si udržet přátelství z mládí? A je to vůbec možné, když jsme se za ty roky všichni tak moc změnili? Tyhle a další podobné otázky nabízí hra Obraz, která se právě díky současným tématům a skvělému slovnímu humoru těší oblibě nejen u nás, ale i ve světě,“ uvádí dramaturgyně inscenace Kateřina Studená

OBRAZ
Yasmina Reza

Režie: Vojtěch Nejedlý
Překlad: Michal Lázňovský
Asistent režie: Lucie Lukešová
Dramaturgie: Kateřina Studená
Scéna: Michal Spratek
Kostýmy: Linda Holubová
Hudba: Jan Neruda

Herecké obsazení:
Ivan Michal Dlouhý
Marek David Novotný
Boris Kamil Halbich

Rozhovor s hercem Michalem Dlouhým

Jaké byly vaše první dojmy po přečtení scénáře?
Že je to ono! Ale slíbili jsme si, že si přečteme více her, abychom se ujistili, že zrovna ta první je opravdu ta nejlepší.
Na Fidlovačce se objevujete podruhé, a podruhé po boku Davida Novotného. Tentokrát přibíráte do trojky ještě Kamila Halbicha. Jací kluci jsou?
To je sen každého herce zahrát si s těmi nejlepšími a nejbližšími. Všichni tři se dobře známe, a tak nás napadlo toho trochu využít.
Ještě se vrátím k Muži mojí ženy, kterého diváci naprosto milují. V čem se tyto dvě hry a práce na nich (kromě přítomnosti Davida) shodují, a v čem se naopak zásadně liší?
Tak kromě Davida se potkávám se skvělým týmem Divadla Na Fidlovačce a celkovou tvůrčí atmosférou, kterou toto divadlo žije a která nám dělá moc dobře. Liší se to v přítomnosti třetího skvělého hráče Kamila Halbicha a nového, čerstvého a nabitého režiséra Vojty Nejedlého.
…a ještě do třetice k Davidovi. Myslím, že si divák nemůže nevšimnout herecké chemie mezi vámi. Vnímáte to také tak?
Víte, my se s Davčou známe od školy (konzervatoře), kterou jsme spolu prošli. Pak nás osud poslal každého svou cestou, aby nás před pár lety zase propojil. Myslím, že osud má s námi ještě nějaké úmysly a my se rádi necháme překvapit. A co se týče té chemie – ano, baví nás to spolu moc a úplně stejnou chemii máme už několik let s Kamilem, takže to vypadá na pěknou chemickou bombu!
Obraz i Muž mojí ženy jsou velmi vtipné skvěle napsané konverzační komedie. Je vám tento žánr zvlášť blízký?
Konverzační komedie je podle mě to, co je napsané na papíře. Když tomu totiž pak vdechnete život, stane se z toho (v tom lepším případě) momentální realita, která mě na tom baví. A jak je vidět, tak zřejmě baví i diváka.
Jak byste popsal postavu Ivana, kterou v Obrazu ztvárňujete?
Má postava Ivan je úplně někdo jiný, než jsem já, a už to je zajímavé. Ale, třeba se v něm ještě poznám! Teprve začínáme.
Co byste chtěl divákům předat?
Určitě bychom chtěli divákům předat to, co je na divadle nejvzácnější. Tu radost, se kterou to pro ně budeme hrát.
Děkuji za rozhovor. Adéla Kefurtová

Foto: Jan Urbánek
Rozhovor s režisérem Vojtěchem Nejedlým
Na Fidlovačce je to vaše první režie. Co vás k nám do divadla a k inscenaci Obraz přivedlo?
Tahle inscenace je už od prvních plánů týmová práce. Michal Dlouhý mě jako režiséra zná už od mých studentských inscenací. Po jednom z představení se zmínil, že by se mnou rád pracoval. A když čekání trvalo příliš dlouho, stal se takovým naším produkčním přípravné fáze. Domluvil se s Davidem Novotným a Kamilem Halbichem, aby si drželi čas na zkoušení, a já jsem dostal „za úkol“ vybrat titul. Nakonec jsme vybírali ze dvou her, po jejichž společném přečtení bylo jasné, že to musí být právě Obraz – skvělá chytrá komedie o krizi dlouholetého přátelství, která nabízí hromadu humoru, mnoho pravdy a trochu dojetí. A protože Michal s Davidem mají díky zkušenosti s komedií „Muž mojí ženy“ Fidlovačku rádi, nabídli jsme náš projekt právě Fidlovačce.
Jedná se o hru o třech hercích – proč jste zvolil Michala Dlouhého, Davida Novotného a Kamila Halbicha?
Všichni tři herci spolu chtěli znovu pracovat. Jsou to spolužáci, kamarádi, kolegové, kteří si umí hrát a navzájem si ve správnou chvíli nahrát na smeč. Vybírali jsme pro ně tedy titul na míru. Když jsme došli k Obrazu, setkali jsme se několikrát ještě před začátkem zkoušení a hru jsme si přečetli v různých variantách obsazení. Při těchto setkáních nad textem se ukázalo, že ačkoliv jsou Michal, David i Kamil hodně osobití herci, ať budou hrát kteroukoli ze tří postav Obrazu, jsou schopni ji přijmout a vetknout jí život a autentičnost. Nebylo snadné vybrat, kdo bude nakonec hrát kterou postavu.
Jak jste již zmínil, Michal a David se spolu potkávají na prknech Fidlovačky podruhé. Muž mojí ženy se stal fidlovačkovským bestsellerem. Tentokrát tandem doplní Kamil. Diváci i my tak máme velká očekávání. Jak s tímhle vším pracujete?
Jsme si vědomi toho, že Michal s Davidem už mají na Fidlovačce úspěšnou komedii. Nedá se říct, že si dáváme za cíl na „Muže“ přímo navazovat. Chceme udělat takovou inscenaci, ze které budou diváci odcházet přinejmenším stejně spokojení, pobavení a se zážitkem, který je přiměje třeba k tomu, že zavolají svým přátelům, s nimiž se dlouho neviděli. Vždyť jak se ve hře říká: Člověk by nikdy neměl nechávat svoje přátele bez dozoru. Musíme je pořádně opečovávat. A nejlepší bude, když těm přátelům rovnou doporučí, aby si zašli na Fidlovačku na Obraz.
Obraz je nadupaná konverzační komedie s hloubkou – o křehkosti dlouhodobého přátelství. Čím je pro vás text výjimečný?
Obraz mě zaujal už dávno. Mám rád komedie se situacemi, které rozhýbávají jednání všech zúčastněných a ve kterých opravdu o něco jde. Mám rád hry, které vedou postavy k jejich vnitřní proměně, ke změnám postoje a názoru. A mám rád texty, které jsou inspirativní nejen pro mě, ale především pro herce, jejichž práce je pak další inspirací pro mě. Proto mám rád Obraz, který mě oslovuje navíc svým tématem odmítání či přijetí jistého druhu umění – byť se jedná o umění výtvarné, přeneseně je i o divadle.
Povězte nám ještě něco o přípravách hry. Ať už obecných, tak těch niterních, vašich osobních.
Přípravy jsou dlouhé a my se zkoušení nemohli dočkat. I proto se o prázdninách skoro celý tvůrčí tým sešel na chalupě v severních Čechách – někdo tam jel jen na otočku z Prahy, David Novotný přijel dokonce na skútru, ani déšť ho nezastavil – jen proto, abychom si mohli Obraz společně znovu přečíst. Zkrátka, fakt se na to těšíme!
Děkuji za rozhovor. Adéla Kefurtová

Zdroj, foto: 

www.fidlovacka.cz