Představení Strašilek humřích v ZOO Praha

Jako první v Evropě představila v sobotu Zoo Praha nejmohutnější nelétavý hmyz světa – strašilky humří. Dorůstají až patnácti centimetrů a dlouhá léta byli považováni za vyhubené. Znovuobjevení několika jedinců na osamělé skále v jižním Pacifiku, na tzv. Ballově pyramidě, se stalo naprostou senzací. Návštěvníci se od odborného chovatele Vojtěcha dověděli zajímavé informace o náročnosti chovu tohoto pozoruhodného hmyzu. Otevření nové expozice Ballova pyramida v blízkosti Rezervace Bororo zahájilo vystoupení kapely Laura a její tygři.

Zajímavosti, které v plném znění najdete na stánkách ZOO Praha

Do Zoo Praha dorazily první vajíčka v srpnu 2024. Celkem šlo o 400 vajíček, z nichž dnes máme vylíhnutých asi 200 strašilek v různých fázích vývoje. V době psaní tohoto textu vyčkáváme na předposlední svlek těch nymf, které se vylíhly jako první. Už jen dva svleky je totiž dělí od dospělé formy. Celkem jsou dnes strašilky humří v chovech šesti institucí, avšak pouze ZOO v San Diegu, v Londýně a nyní v Praze je vystavují návštěvníkům.
Vůbec nejlepší způsob, jak se se strašilkami seznámit je komentovaná prohlídka v hodnotě 200 Kč, která bude během letošní hlavní sezóny Zoo Praha začínat vždy ve 14.30 u expozice Ballova pyramida vedle Rezervace Bororo v dolní části zoo.
V pátky a soboty bude její cena vyšší o stokorunu, avšak bonusem bude nahlédnutí do zázemí chovu strašilek pod vedením jejich odborného chovatele. Školní skupiny se mohou v případě zájmu ozvat Vzdělávacímu a programovému oddělení na email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., které přichystalo hned několik výukových programů rozdělených podle věkových kategorií.

Zoo Praha je od 29. 3. otevřena od 9 do 18, od května až do 19 hodin!

Obrovské strašilky, jimiž byl Ostrov lorda Howea proslulý, dorůstaly velikosti až 15 cm a měly velmi silné a mohutné tělo. Evropští kolonisté jim začali říkat „stromoví humři“. Jednalo se o nejtěžší nelétavý hmyz na světě a v ekologii ostrova hrály nesmírně důležitou roli jako tzv. ekosystémoví inženýři, tedy druh, který svou činností mění tvář celé krajiny. Osadníci si je oblíbili mimo jiné jako osvědčenou návnadu na ryby. Méně oblíbené pak strašilky byly, když zalézaly do střech a stěn domů a v noci děsily jejich obyvatele zvuky, které ve zdech vydávaly.

Strašilky humří byly léta považovány za druh nenávratně vyhubený. Ukázalo se však, že přežily na nečekaném místě. Na Ballově pyramidě – nejvyšším mořském skalisku světa, zdánlivě nehostinném ostrově, trčícím z moře jako obří špičatý zub.

Strašilka humří (Dryococelus australis) patří do řadu strašilek (Phasmatodea). Jde o býložravý, převážně teplomilný hmyz bizarních tvarů, kterými napodobují okolní prostředí, aby se skryly před zraky predátorů. Některé vypadají jako suchý list, jiné jako kus větvičky nebo třeba úlomek kůry stromu.
Na světě žije více než 3 600 druhů strašilek, a to na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Některé druhy dovedou létat, většinu času přesto tráví usedle na živné rostlině. Z hlediska stavby těla je rozdělujeme do tří tělesných typů. Prvním jsou pakobylky, které jsou štíhlé a dlouhonohé, napodobují větvičky. Druhým typem jsou strašilky (v užším slova smyslu), které jsou kratší a robustnější, s tělem pokrytým trny či výrůstky. Do této skupiny patří také strašilka humří. Poslední skupinou jsou lupenitky, které tvarem i zbarvením věrně napodobují listy.

Mezi strašilkami najdeme dvoucentimetrové trpaslíky i druhy, které patří k největšímu hmyzu světa. V rámci nelétavých druhů je největším zástupcem
strašilka humří.Samci mají mohutná, otrněná stehna, tupý zadeček a dorůstají délky 12 cm. Samice mají slabá stehna, zadeček do špičky a dosahují 15 cm.

Zdroj: ZOO Praha

Foto: Edita Volková