Kojení dítěte ve věku kolem dvou a půl roku nebo i déle je v moderní společnosti stále předmětem mnoha diskusí. Zatímco část veřejnosti jej vnímá jako neobvyklé, současná medicína i doporučení předních zdravotnických organizací potvrzují, že pokračování v kojení po druhém roce života je zcela fyziologické a může přinášet zdravotní i psychologické přínosy – pokud to plně vyhovuje matce i dítěti.

WHO i Americká akademie pediatrů: kojení do dvou let a dále 

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života a následně pokračování v kojení spolu s vhodnou pestrou stravou do dvou let věku dítěte a déle podle přání matky a dítěte. Stejné stanovisko od roku 2022 zastává také Americká akademie pediatrů (AAP), která doporučuje podporovat kojení minimálně do dvou let věku dítěte a následně tak dlouho, jak si to matka a dítě přejí.

Mateřské mléko zůstává biologicky aktivní

Mateřské mléko ani po druhém roce života neztrácí své biologické vlastnosti. Nadále obsahuje řadu ochranných látek, například:
sekreční imunoglobulin A (IgA),
laktoferin,
lysozym,
oligosacharidy podporující střevní mikrobiom, různé imunitní buňky a další bioaktivní složky.

Tyto látky podporují obranyschopnost dítěte a pomáhají chránit sliznice před infekcemi.
Řada studií potvrzuje, že kojené děti mají nižší výskyt některých infekčních onemocnění, zejména:
o infekcí dýchacích cest,
o průjmových onemocnění,
o zánětů středního ucha,
o některých hospitalizací v raném dětském věku.

Foto: PharmDr. Margit Slimáková - specialistka na zdravotní prevenci a výživu.

Co říká PharmDr. Margit Slimáková
PharmDr. Margit Slimáková dlouhodobě podporuje doporučení WHO, podle nichž je pokračování v kojení po druhém roce života přirozené, pokud vyhovuje dítěti i matce. Ve svých textech opakovaně upozorňuje, že mateřské mléko zůstává hodnotnou součástí dětského jídelníčku i u starších dětí a že o délce kojení by měla rozhodovat především konkrétní rodina, nikoli společenské předsudky.

Další odborníci se shodují

Podobný pohled zastává také řada pediatrických společností v Evropě i Severní Americe. Odborníci upozorňují, že neexistuje žádný medicínský důvod stanovovat pevnou horní hranici délky kojení. Pokud dítě prospívá, přijímá běžnou pestrou stravu a kojení vyhovuje oběma stranám, není důvod je ukončovat pouze kvůli věku dítěte.

Přínosy také pro matku

Dlouhodobé kojení přináší zdravotní výhody také ženám.
Výzkumy ukazují souvislost mezi delší dobou kojení a nižším rizikem:
o rakoviny prsu,
o rakoviny vaječníků,
o diabetu 2. typu

Kojení není jen výživa

Ve věku dvou až tří let již kojení nepředstavuje hlavní zdroj energie ani živin. Přesto může mít významnou psychologickou funkci.
Při kojení se u matky i dítěte uvolňuje hormon oxytocin, který podporuje pocit bezpečí, snižuje stres a posiluje vzájemnou citovou vazbu.
Kojení může být pro některé děti významným zdrojem uklidnění, pocitu bezpečí a blízkosti, zejména při nemoci nebo stresu.

Matka potřebuje podporu partnera i rodiny

Odborníci zároveň upozorňují, že dlouhodobé kojení bývá pro matku fyzicky i psychicky náročné.
Patří sem zejména:
o časté noční probouzení dítěte,
o nedostatek spánku,
o dlouhodobá únava,
o omezený prostor pro vlastní regeneraci,
o náročné sladění péče o dítě s pracovním životem.
Proto je důležitá podpora partnera a širší rodiny. Pomoc s domácností, péčí o dítě nebo vytvořením prostoru pro odpočinek může významně přispět k psychické pohodě matky.

Rozchod rodičů a kojení

Pokud se rodiče rozejdou, může být skutečnost, že je dítě stále kojeno, jedním z faktorů, které soud nebo orgány sociálně-právní ochrany dětí zohledňují při rozhodování o péči. Nejde však o automatické ani rozhodující kritérium. Soudy i OSPOD vždy posuzují nejlepší zájem dítěte jako celek – tedy jeho věk, zdravotní stav, citové vazby, způsob dosavadní péče a schopnost obou rodičů zajistit bezpečné prostředí.
U velmi malých dětí může být zachování kontinuity kojení jedním z faktorů podporujících stabilitu dítěte, vždy však záleží na individuálních okolnostech konkrétního případu.

Závěr

Současné poznatky medicíny potvrzují, že kojení dítěte ve věku dvou a půl roku nebo i déle je zcela fyziologické a může přinášet zdravotní, imunologické i psychologické výhody.
Stejně důležité je ale respektovat potřeby matky. Délka kojení není soutěží ani známkou kvality rodičovství. Je to individuální rozhodnutí rodiny, které by mělo vycházet z potřeb dítěte i matky a být podpořeno porozuměním okolí.

Autor: Redakce Magazinu Inspirace

Foto, zdroj:

1 x fotografie matky s dítětem -generovaný pomocí AI

1 x fotografie PharmDr. Margit Slimákové - použito se souhlasem PharmDr. Margit Slimákové.
Článek vznikl se souhlasem PharmDr. Margit Slimákové.
Zdroj:Zdravá výživa pro děti - PharmDr. Margit Slimáková | PharmDr. Margit Slimáková
Kojení a doplňkové krmení - PAHO/WHO | Panamerická zdravotnická organizace
Globální strategie pro krmení kojenců a malých dětí - PAHO/WHO | Panamerická zdravotnická organizace
Policy Statement: Breastfeeding and the Use of Human Milk | Pediatrics | American Academy of Pediatrics
The Hidden Universe of Human Milk Microbiome (2022)
Biology of human milk oligosaccharides: From basic science to clinical evidence
- Sprenger - 2022 - Journal of Human Nutrition and Dietetics - Wiley Online Library
Kojení dětí dvouletých a tříletých – Kojení v pohodě