Kariéra nebo dítě?

Kariéra nebo dítě?

thumbs MUDr.Tomáš Bagócsi 2
Rozhodnutí oddálit těhotenství je v poslední době čím dál diskutovanější téma. Průzkumy se shodují, že hlavními kritérii při rozhodování ženy, zda se stát matkou, je nalezení životního partnera, pocit vyzrálosti a připravenosti a v neposlední řadě finanční zabezpečení. Odsouvání mateřství má původ ve zvyšující se emancipaci žen i dostupnosti antikoncepce.


Vysokoškolské vzdělání, kariérní růst i pevná pozice na trhu práce (a tím i menší ekonomické závislost na partnerovi), jsou hlavními důvody vědomého odsouvání mateřství ze stran žen. Otevření hranic v 90. letech nabídlo ženám možnosti studia v zahraničí a cestování. I tato možnost poznat svět, ovlivnila rozhodnutí odsunout mateřství a tím se Česká republika „dorovnala“ Západní Evropě, kde fenomén pozdního mateřství začal již v 60. a 70. letech minulého století.  Rozhodnutí mít děti, se tedy stává volbou mezi pracovní/vzdělávací kariérou a touhou po mateřství a rodinným zázemím.


Tělo ženy má ale nejlepší podmínky pro otěhotnění mezi 20. – 24. rokem života. Právě v tomto věku je nejvyšší šance přirozeného početí, protože kvalita i počet vajíček jsou nejvhodnější k oplodnění. A čas je neúprosný. Například již po 35. věku ženy stoupají porodnická rizika i těhotenské komplikace.

thumbs Graf pravděpodobnost otěhotnění
Analýza Českého statistického úřadu však ukazuje, že v rozmezí let 1993 - 2015, se průměrný věk žen při porodu zvýšil z 25 let na 30 let. Největší riziko v problému početí po dosažení 30 let, vidí vědci v poklesu počtu vajíček ženy. Stárnutí vaječníků (neboli pokles šance přirozeného početí) je ovlivněno jak již zmíněným úbytkem počtu vajíček, tak poklesem jejich kvality.
Ovariální rezervu (zásobu vajíček), však kromě věku může ovlivňovat například i kouření. Pokud má žena nadváhu, a navíc kouří, má jen pětinovou šanci přirozeného početí.  A to a i v případě podstoupení léčby neplodnosti, jsou její šance na úspěch výrazně nižší. Navíc je tato skupina žen (obézní a/nebo kuřačky) více postižena pravděpodobností ne jen potratu, ale i předčasného porodu.
 
MUDr. Tomáš Bagócsi, specialista IVF Reprofit Brno, k tomu dodává: „Je taktéž mnohými výzkumy potvrzeno, že ženy (ale naprosto stejně i muži) sice tuší pokles plodnosti u ženy v závislosti na věku, ale nejsou schopny tento pokles plodnosti časově správně zařadit (předpokládají někdy až o 5-10 let delší plodné období, než je realita), přeceňují obecně pravděpodobnost spontánního otěhotnění, a hlavně mají nereálné představy o úspěšnosti a o limitech IVF léčeb. Takže sice odsouvají mateřství vědomě, ale bohužel na základě špatných informací, nesprávných domněnek nebo na základě špatného výkladu medicínských faktů.“


Zajímavé však je, že odsouvání mateřství a klesající celková porodnost (neboli ukazatel kolik dětí žena za svůj život porodí) spolu nemusí úplně souviset. Podle měření ČSÚ se v roce 2017 v České republice narodilo 114 405 živých dětí, tedy nejvíce od roku 2011. Porodnost tedy vzrostla na 1,67 dítěte na matku. Na konci 80. let minulého století však průměr činil více jak dvě děti na matku. Tento pokles pod hranici prosté reprodukce (tj. dosažení 2,11 dětí na jednu ženu) znamená, že se nerodí tolik dětí, aby se zachoval početní stav obyvatelstva. Zvýšením porodnosti, by se v budoucnu docílilo rovnováhy, kdy se lidé v produktivním věku dokáží postarat jak o děti, tak seniory.

 

Vědci i demografové se shodují, že motivovat rodiny k vyššímu počtu dětí je i politickým úkolem. Podle řady analýz je pro rodiny nejdůležitější organizace a rozvržení času mezi zaměstnání a péči o děti. A tuto volbu mají rodiny v České republice omezenou, například i díky zrušení jeslí. Pomoc matkám vracejících se z mateřské dovolené zpět do pracovního procesu například díky vytvoření částečných úvazků ze strany zaměstnavatele a zřízení nových školek, by mohl být první krok při rozhodování žen, zda mít s partnerem více dětí.

 

 

 

14. listopad 2018
Dnes má svátek Sáva

Počasí


 

IMG 5592

jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek