Koronavirus není jedinou nemocí v Česku – varují plicní lékaři

Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou – zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si „zaděláváme“ na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit – říkají plicní lékaři. O tomto a dalších tématech budou mluvit v pátek a sobotu na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny.

 Vysetreni plic

Experti na plíce se budou zabývat novinkami například z oblasti rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz či astmatu. Virus ale stejně proniká do řady přednášek – příkladem je hned první, kde nový ministr zdravotnictví přednese téma Covid-19, pohled epidemiologa a virologa. „Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí – 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. „Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob – těžkých kuřáků.“


Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. „Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Podle autora přednášky na toto téma MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence.


Plicní lékaři si také na kongrese budou navzájem sdílet „covidové“ zkušenosti. „Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové“ pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů,“ popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout. Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem,“ komentuje prof. Vašáková. „Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty.“ Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“ pacientů. „Pacienta, který prodělal koronavirus, by měl pneumolog vidět 4–6 týdnů po propuštění z nemocnice a poté za další přibližně 3 měsíce. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových“ pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.


Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)
Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz

 

 

Výskyt tuberkulózy v romských osadách neklesá
Překvapivě pomáhá strach z covidu a karantény

Neochota spolupracovat, negramotnost, výrazně rozdílné hodnotové orientace komplikují boj slovenských lékařů jak s tuberkulózou, tak nově s nemocí covid-19 v romských osadách. Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti. Bez přístupu k vodě, v nedobrých hygienických podmínkách a v nejasných rodinných konstelacích je téměř nemožné dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u tuberkulózy (TBC). Strach z nákazy koronavirem a karantény však vede k tomu, že se obyvatelé osad více hlídají.

Říká to doc. MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie. Na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny přednese téma TBC v romských osadách na Slovensku.


„Existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19,“ doplňuje doc. Solovič.
Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky. „Zvyšují efekt léčby v domácím prostředí. Ne vždy se nám ale podaří vybrat vhodného asistenta, někteří mají předsudky, mladé ženy často otěhotní a práci pak nezvládají. Někdy je taky problém ze strany zdravotníků, kteří mají předsudky a nechtějí spolupracovat s člověkem jiného etnika,“ popisuje pneumolog.
U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní,“ pokračuje docent Solovič. Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní,“ dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC.

3. prosinec 2020
Dnes má svátek Svatoslav

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek