Připijme si na zdraví!

Připijme si na zdraví!

Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka, spolupracovnice AquaLife Institute

Příjem tekutin je pro lidský organizmus důležitý ve všech fázích života. Bez dostatku tekutin není možné správné fungování a dobrá kondice organizmu. Veškeré metabolické pochody v těle se odehrávají ve vodném prostředí, 60 % organizmu dospělého člověka je tvořeno vodou (cca 42 kg). Nedostatek tekutin snižuje celkovou výkonnost organizmu i výkonnost duševní, může způsobovat únavu, bolesti hlavy, kloubů apod. Absolutní nedostatek tekutin
je po několika dnech neslučitelný se životem, smrtelný může být pokles vody v těle o 20 %.
O vodu tělo přichází vylučováním tekutin kůží a plícemi (40–50 %), močí (50 %) a stolicí (3–10 %). Mezi skupiny nejvíce ohrožené nedostatkem tekutin patří děti a staří lidé. Malé děti mají více mimobuněčných tekutin a naopak menší objem cirkulujících tekutin, proto jsou náchylnější k jejich ztrátám. U starších lidí mizí pocit žízně a s ním i potřeba doplňovat tekutiny, navíc ztrácejí více tekutin kůží i močí.

Tekutiny bychom měli dodávat tělu průběžně, po celý den, ne až ve chvíli, kdy cítíme pocit žízně. Jen tak může organizmus hospodařit s tekutinami tak, jak potřebuje. Jednorázové velké dávky tekutin po mnohahodinovém žíznění tělu nepomáhají ani neprospívají, nedokáže je efektivně využít. Pocit žízně se ale při nedostatku tekutin nemusí objevovat vždy. Indikátorem pak může být například tmavší barva moče, horší vyprazdňování, pocit sucha v ústech, bolesti hlavy nebo třeba nepružnost kůže.

Kdy jakou vodu…

Základ pitného režimu by měla vždy a u všech tvořit voda. Ale i jednotlivé druhy vody mají svá specifika, ke kterým je dobré v rámci pitného režimu přihlížet. Vodu je možné kombinovat s dalšími nápoji, nejčastěji s čaji, ředěnými ovocnými a zeleninovými šťávami nebo 100% džusy. Nároky na příjem tekutin, co do množství i složení, se mění v závislosti na životní etapě, aktuálním zdravotním stavu, denním režimu, ročním období.

Voda a kojenci

Pokud je dítě výlučně kojeno, není potřeba mu dodávat v prvních šesti měsících života další tekutiny, a to ani v letním období. Nekojeným dětem je možné, po poradě s lékařem, začít podávat malé množství tekutiny po lžičkách po ukončení čtvrtého měsíce života, a to například při vyšší tělesné teplotě, silném pocení, ztrátě chuti k jídlu. Od začátku podávání nemléčných příkrmů se tekutiny již doplňovat musí. Nejvhodnější je kojenecká voda, ze které se připravují i čaje určené pro daný věk. Kojenecká voda má ze všech vod nejpřísnější limity pro nežádoucí látky – dvojnásobně, v některých případech až desetinásobně než voda z vodovodu. Také pramenité a přírodní minerální vody určené pro kojence a přípravu kojenecké stravy musí splňovat limity pro kojeneckou vodu.

Voda a děti

Pro děti jsou nejvhodnější kojenecká, pramenitá a slabě, případně středně mineralizovaná voda, které poskytují 100% jistotu kvality, protože požadavky na tyto vody jsou mnohem přísnější než pro pitnou vodu. Vhodné jsou i čaje, případně výrazněji ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Velmi obezřetní by rodiče měli být v případě slazených nápojů. Jednak z důvodu možného neúměrného zvýšení příjmu cukru a energie, jednak z důvodu výchovného. Děti si již od batolecího věku utváří základ stravovacích a režimových návyků, a pokud si v tomto období navyknou na sladkou chuť nápojů, budou je vyžadovat stále.
Voda a těhotné a kojící ženy

Pitný režim těhotných a kojících žen by měla tvořit kojenecká, neperlivá pramenitá nebo slabě a středně mineralizovaná voda, doplněná speciálními čaji pro těhotné a kojící matky. Z důvodu zvýšené potřeby vápníku je možné v tomto životním období pít ve větším množství mléko a mléčné nápoje. Protože se v průběhu těhotenství často vyskytují křeče a tvrdnutí břicha, odborníci doporučují doplňovat tělu hořčík, jehož příjem lze zvýšit cíleným pitím středně mineralizovaných vod bohatých na hořčík.

Voda a lidé středního věku

Základem pitného režimu by měla být pramenitá voda a dále slabě nebo středně mineralizované vody, kombinované s čaji, ředěnými 100% džusy nebo přírodními ovocnými a zeleninovými šťávami. Množství i složení doporučených tekutin je velmi variabilní a závisí na aktuálním zdravotním stavu, ale také na druhu zaměstnání a denním režimu jednotlivce. Lišit se bude například u osob se sedavým zaměstnáním a fyzicky aktivnějších pracujících. Specifické požadavky pak budou mít lidé pracující v horkých či prašných provozech, stejně jako v provozech chladných. V neposlední řadě hraje roli i způsob trávení volného času.

Voda a senioři

Vhodné pro seniory jsou pramenité nebo slabě a středně mineralizované vody, doplněné čaji, ředěnými ovocnými a zeleninovými šťávami nebo 100% džusy. Silně mineralizované vody by měli být konzumovány s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Díky časté absenci pocitu žízně, která dělá ze seniorů jednu z nejohroženějších skupin, pokud jde o dehydrataci, je u starých lidí důležité vědomé a řízené pravidelné pití.  

Voda a sportovci

Sportovní výkony s sebou přináší zvýšené nároky na příjem tekutin, a to před výkonem, v jeho průběhu i po něm. Zatímco před sportovní aktivitou by měla být základem pitného režimu voda, čaj apod. (v podstatě běžný pitný režim), v průběhu výkonu a po něm už záleží na intenzitě, délce a místě výkonu sportovní aktivity. Během zátěže, hlavně při vyšším pocení a vyšší okolní teplotě, se doporučuje nepít jen vodu, ale přidat i minerálky (slabě, středně
či silně mineralizované), případně nápoje obsahující cukr (jako zdroj energie pro svalovou činnost). Tuto funkci mohou plnit také specializované iontové energetické nápoje, jejichž konzumaci by však měl každý sportovec konzultovat s odborníkem. Po zátěži tělo potřebuje doplnit zejména hořčík, vápník a draslík, například cíleným výběrem nápojů obsahujících tyto minerální látky nebo vhodnou svačinou, případně specializovanými sportovními výrobky.

Voda a roční období

V létě, kdy je okolní teplota vyšší, máme často větší pocit žízně, více sportujeme, více se potíme, a tím ztrácíme více tekutin. Základem letního pitného režimu by měla být čistá voda a přírodní minerální vody (pro doplnění vypocených a aktivitami spotřebovaných minerálních látek), doplněné ředěnými 100% džusy, ovocnými nebo zeleninovými šťávami. Výhodné jsou také čaje. Podávané nápoje by neměly být příliš studené.

Stejné nároky na pitný režim přináší i zima, kdy trávíme hodně času ve vytápěných a klimatizovaných prostorách a organizmus se dehydratuje. Podobně působí mrazivé povětří. Dostatečný příjem tekutin je proto důležitý v zimě stejně jako v létě. Jediný rozdíl je snad v teplotě podávaných nápojů. V zimě přicházejí více ke slovu nápoje teplé, které zrychlí prokrvení a organizmus se po návratu z chladu do tepla rychleji rozehřeje. Jen pozor na klasické zahřívací nápoje, jako je svařené víno, grog nebo horký punč. V první chvíli nás sice krásně zahřejí, jenže poté se nám působením alkoholu roztáhnou cévy a my, místo toho, abychom si teplo uchovali, ho začneme ztrácet. Tepelné zásoby rychle zmizí a nám je za chvíli ještě větší zima než před vypitím nápoje na zahřátí.

Voda a cestování

Ať už cestujeme v jakoukoli roční dobu, stejně jako pravidelný režim stravování bychom měli dodržovat i pravidelný příjem tekutin, který se prakticky nemusí lišit od toho běžného.
Jen pokud cestujeme do zahraničí, je dobré počítat s tím, že nemusí být vždy k dispozici zdroj vhodných tekutin. Konzumace vody a nápojů včetně ledu z neprověřených zdrojů by se nám nemusela vyplatit. Ideální jsou v tomto případě nápoje balené.

Jak je to s minerálkami…

Přírodní minerální voda může být různě mineralizovaná, to znamená, že může mít různý obsah minerálních látek. Složení a obsah minerálních látek včetně množství rozpuštěných pevných látek je vždy uveden na obalu. Pokud přírodní minerální voda splňuje limity kojenecké vody, je na etiketě uvedeno »vhodná pro přípravu kojenecké stravy«. Pro každodenní pití u lidí bez rozlišení věku a zdravotního stavu, kteří nemusí svou spotřebu nijak omezovat v čase ani v množství, jsou vhodné slabě a středně mineralizované vody – mohou je pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu a zdravého životního stylu. Silně mineralizované vody jsou vhodné při velké zátěži v letním období nebo při sportu, kdy je třeba rychle tělu doplnit minerální látky, aby se uhasil pocit žízně, ale neměly by být jediným zdrojem tekutin.Vedle přírodních minerálních vod, které mají prokazatelné blahodárné (nikoli léčebné) účinky na lidský organizmus, existují ještě přírodní léčivé vody. Pochází ze zdrojů s prokazatelnými léčivými účinky, často silně mineralizovaných. Jejich konzumaci je vhodné konzultovat s lékařem, který dokáže doporučit, jaký druh nejlépe vyhovuje zdravotnímu stavu.

Minerální látky prospěšné zdraví

Naše strava by měla být co nejpestřejší, aby obsahovala nejen všechny nezbytné živiny (bílkoviny, sacharidy, tuky), ale také další pro život nepostradatelné látky jako vlákninu, vitamíny nebo minerální látky. Ty nám sice v naprosté většině neposkytují energii, bez nich by ale energie ze stravy nemohla být využita, byly by narušeny metabolické pochody v organizmu. Minerální látky mají stejně jako ostatní složky stravy svoje specifické funkce a více či méně výhodné zdroje. Některé potraviny jsou na ně bohaté, jiné je neobsahují vůbec. Zásobovat jimi tělo můžeme i ve formě vhodně zvolených nápojů.

Hořčík (Mg)

Má nezastupitelnou úlohu ve všech procesech probíhajících v organizmu. Působí antistresově, antitoxicky, protialergicky i protizánětlivě. Uklidňuje nervový systém, působí pozitivně na srdeční rytmus, je nutný pro tvorbu ochranných látek. Hraje obrovskou roli v procesech srážení krve, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře. Když hořčík chybí, projeví se to ranní únavou i po dlouhých hodinách spánku nebo nespavostí, nočním pocením, bušením srdce, náhlými závratěmi, ztrátou rovnováhy, třesem víček, padáním vlasů, lámavými nehty, křečemi, mravenčením v nohou. Člověk s deficitem hořčíku je rychle unavený, citlivý na změny počasí, často ho bolí hlava a mívá potíže s koncentrací.
Zdroje: potraviny rostlinného původu – mák, fazole, sója, lískové a další ořechy, ovesné vločky, minerální voda Magnesia
Draslík (K)

Je důležitý pro udržování rovnováhy tekutin, reguluje krevní tlak a udržuje správný srdeční rytmus. Zvýšená potřeba draslíku bývá zejména po chirurgických zákrocích, při redukčních dietách, průjmech, chronických onemocněních zažívacího traktu a nadměrném pocení. Nedostatek draslíku se projevuje poruchou činnosti svalů, srdečního rytmu, trávení a nervového systému. V některých specifických případech je třeba hlídat i jeho nadbytek.
Zdroje: bílé fazole, hrách, čočka, vlašské ořechy, mandle, rozinky, brambory, špenát, rybíz, sušené meruňky, paprika, rajčatová šťáva, minerální voda Korunní nebo Mattoni

Vápník (Ca)

Hlavní stavební materiál kostí a zubů, důležitá složka všech svalů, má významný podíl na srážlivosti krve. Když ve výživě chybí vápník, tělo si ho bere z kostí. Ty řídnou a vzniká osteoporóza. Důsledkem nedostatku vápníku může být také parodontóza, poruchy srdečního rytmu, křeče a únava.
Zdroje: zejména mléko a mléčné výrobky, dále pak některé druhy ovoce a zeleniny,
minerální voda Ondrášovka

Zinek (Zn)

Je nezbytný pro formování kostí a urychlování léčení ran, vředů, zranění, pooperačních jizev a velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů nebo udržování kvality vlasů. Jeho nedostatek má vliv na celkové zdraví člověka, především na poruchy růstu a vývoje a na regeneraci organizmu.
Zdroje: semena dýní, pšeničné otruby a klíčky, většina hub, hovězí játra, ryby, ořechy, fazole, hrách, čočka, kakao, minerální voda Il Sano nebo Mattoni

Jód (I)

U nás je obecně nedostatkovým prvkem. Je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, tělesný a duševní vývoj. Nedostatek se projevuje nízkou aktivitou štítné žlázy. Potřeba jódu se zvyšuje u dospívající mládeže, těhotných a kojících žen.
Zdroje: višně, třešně, treska, úhoř, makrela, sleď, vejce, citrón, špenát, žampióny, hrách
a také čokoláda, minerální voda Poděbradka

Sodík (Na)

Udržuje rovnováhu tělních tekutin. Při vysokých ztrátách sodíku (nadměrné pocení), pokud nejsou vyrovnány zvýšeným příjmem, se objevují svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Rovněž přebytek sodíku může vyvolat poruchy. Dlouhodobý nadměrný příjem sodíku zvyšuje u citlivých osob krevní tlak.
Zdroje: kuchyňská sůl, solené potraviny a potraviny ve slaných nálevech, uzeniny,
minerální vody z přírodních léčivých zdrojů (jejich konzumaci je vhodné konzultovat s lékařem)

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj, foto: Quent

22. listopad 2017
Dnes má svátek Cecílie

Počasí


 

IMG 5592

jota

 

logo-smartpress

 

 bustourist