Výlety, koupání v moři nebo rybníce a častější sportování na čerstvém vzduchu – takto v létě tráví čas většina Čechů. Z dovolené a prázdnin se sice vracejí odpočatí, pobyt na slunci dá ale pořádně zabrat jejich kůži. Odborníci proto doporučují nechat si po létě zkontrolovat znaménka. V nich totiž může v důsledku UV záření rozbujet rakovina kůže. Maligní melanom ročně v Česku lékaři odhalí přibližně u 3 700 osob a asi 400 z nich na tuto nemoc každý rok zemře. Pokud se ale na zhoubný kožní nádor přijde včas, mají pacienti až 95% šanci na vyléčení.

„Pravidelnou kontrolu znamének by lidé neměli podceňovat. Po létě jejich vyšetření dává největší smysl, protože kůže je v červenci a srpnu vystavená silnějšímu UV záření. To může vést nejenom ke spálení pokožky, předčasným vráskám nebo pigmentovým skvrnám, ale i ke vzniku kožních nádorů,“ popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP.
Maligní melanom sice představuje přibližně jen 10 % ze všech zhoubných kožních nádorů, zodpovědný je ale až za 75 % případů úmrtí, která s kožními nádory souvisí. „Zhoubný melanom lékaři celosvětově nachází nejčastěji u lidí kolem 59 let věku. Mezi nejohroženější skupiny patří ženy do 35 let, které se hodně opalují na slunci i v soláriu, a muži kolem padesátky – málo se mažou ochrannými krémy s SPF a podceňují pravidelné prohlídky,“ říká prof. Arenbergerová. Právě preventivní kontrolu u kožních lékařů je podle ní ideální absolvovat jednou ročně. „K dermatologovi by měli chodit každý rok lidé po 35. roce věku. Pokud má však někdo mladší více než 50 znamének nebo světlejší kůži, měl by kožního lékaře pravidelně navštěvovat také. Laik totiž nepozná, která znaménka jsou riziková,“ popisuje prof. Arenbergerová a dodává, že na úhradu preventivního vyšetření znamének mohou lidé využít fondy prevence, které nabízí zdravotní pojišťovny.
Pacienti, u nichž se zhoubný kožní nádor odhalí v raném stadiu, mají podle předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP až 95% šanci na vyléčení. Pokud tedy dojde u některých znamének ke změnám, je nutné zajít na vyšetření k dermatologovi co nejdřív. „Jestliže znaménko ztmavne, vyvýší se nad povrch kůže nebo zvětší svůj průměr, je to signál, že by ho měl zkontrolovat kožní lékař. Nádor, na který se přijde včas, stačí chirurgicky odstranit – ideálně v době, kdy už tolik nesvítí slunce, například na podzim,“ říká prof. Arenbergerová. V praxi se ale setkává s tím, že lidé s návštěvou otálí a přijdou pozdě. Lékaři pak často zjistí, že znaménko už založilo metastázu, například ve spádové mízní uzlině. „Týká se to bohužel přibližně 30 % pacientů, kteří k nám dorazí s pokročilým nádorem. V takovém případě nestačí jenom chirurgické odstranění znaménka. Nutná je i následná zajišťovací léčba, která zamezí dalšímu šíření nádoru do organismu a návratu onemocnění,“ dodává. O jejím nasazení už ale nerozhodují pouze dermatologové – pacienty odesílají ke konzultaci do komplexních onkologických center. Multidisciplinární týmy lékařů v nich zvolí takový léčebný postup, který je pro nemocné nejvhodnější.
Výskyt maligního melanomu v evropských zemích meziročně narůstá přibližně o 3–7 %. Zvyšující se počet pacientů s kožními nádory podle odborníků souvisí s několika faktory. „Příčinou je stále tenčí ozónová vrstva, která chrání organismus před ultrafialovým zářením. Populace navíc stárne a s rostoucím věkem přibývá i změn na kůži,“ popisuje prof. Arenbergerová. Třetí faktor podle ní paradoxně souvisí s dobrým životním stylem. „Lidé cestují i dvakrát ročně k moři a hodně sportují – jezdí na kole, běhají nebo hrají golf či tenis. Častěji tak svou kůži na sluníčku vystavují UV záření,“ uzavírá.

Příběh pacientky
Piha krásy se proměnila ve zhoubný nádor

foto: archiv pacientky 

Mateřské znaménko měla Michala (41) na tváři od dětství, nikdy ji ale nenapadlo, že by ji mohlo ohrozit na životě. „Byla to pro mě taková piha krásy, která mě odlišovala od ostatních a docela se mi i líbila,“ říká Michala, která žije nedaleko Říčan u Prahy. Sama si na znaménku žádných podezřelých změn nevšimla, loni ji ale na proměnu „pihy“ upozornili kamarádi, se kterými se setkává jen několikrát za rok. „Piha se jim zdála větší a tmavší, než si pamatovali z dřívějška. Já takové srovnání neměla, když jsem se viděla každý den v zrcadle,“ vzpomíná. Objednala se proto na kontrolu znamének ke své kožní lékařce. „Té se skvrna na obličeji vůbec nelíbila, a tak mi doporučila další vyšetření ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde se na tyto problémy specializují. A ideálně co nejdřív,“ popisuje Michala, která ještě ten den loni v květnu do nemocnice jela. Tam si poprvé vyslechla možnou diagnózu – melanom. „Následně jsem se dostala do ‚onkotýmu‘, který vede paní profesorka Monika Arenbergerová. Vyšetření melanom potvrdilo a já byla v šoku,“ říká Michala, kterou lékaři rovnou seznámili s možnými riziky. „Vůbec by mě nenapadlo, že něco tak obyčejného jako znaménko, které nebolí a mám ho celý život, by mohlo způsobit něco tak nebezpečného,“ dodává. Necelý měsíc od stanovení diagnózy Michalu čekal první zákrok, který měl odhalit, jak závažný melanom je. Histologie tehdy prokázala, že se jedná o zhoubný nádor takzvaně in situ, což značí počínající fázi vývoje. Podařilo se ho tedy zachytit včas, než se stihnul rozšířit dál. Za měsíc byla v plánu ještě druhá operace. „Bylo nutné inkriminované místo operovat ještě jednou, aby měli lékaři jistotu, že se podařilo odstranit úplně všechno,“ vysvětluje Michala. Preventivně absolvovala ještě několik dalších vyšetření, která vyvrátila další možná zdravotní rizika. „Zkontrolovali mi příslušné uzliny v okolí obličeje, jako je například štítná žláza nebo prsa. Vše bylo naštěstí v pořádku,“ popisuje Michala. Na pravidelné návštěvy k odborníkům chodí i po úspěšném odstranění melanomu, a to každého půl roku. „Jsem světlý fototyp – mám bledou kůži a na ní dost pih a znamének, proto už nechci nic podcenit,“ říká Michala a pokračuje: „Nevzpomínám si, že bych byla někdy v dětství na kontrole znamének ani že by s tím měl někdo z rodiny přede mnou vážné problémy.“ Dnes jako maminka dbá na prevenci i u svých dvou dcer. „Mají totiž podobný typ kůže jako já, proto jsem je po svém zákroku raději objednala na dermatologii na kontrolu pigmentových skvrn a mateřských znamének, co mají po těle. Jedné už dokonce preventivně dvě odstranili,“ říká Michala. Samotnou ji překvapilo, že se melanom objevil až loni, a navíc v roční době, kdy sluneční ochranu nepodceňuje. „Jako mladá jsem moc SPF u opalovacích krémů neřešila. Chtěla jsem být hlavně hezky opálená, chodila jsem i do solária. Teprve až se mi narodily dcery, začala jsem dbát na správnou ochranu před sluncem,“ popisuje. Kůže má podle odborníků paměť – pamatuje si každé spálení, a proto se melanom může projevit i v pozdějším věku. „Když se teď s manželem díváme zpětně na fotky, tak ten rozdíl vidíme. Všimli jsme si, že zhruba kolem čtyřicítky mi ta skvrna na obličeji začala výrazně rychle tmavnout a měnit tvar,“ přibližuje Michala. Sama se teď po prodělání léčby snaží co nejvíc lidí ve svém okolí motivovat k pravidelným kontrolám mateřských znamének. „Myslím, že na to lidé často zapomínají. Když někomu z okolí vyprávím svůj příběh, je vždy překvapený, jak vážná nemoc se může za různými skvrnami na těle skrývat,“ uzavírá Michala.

Zdroj, foto: Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP