Rakovina prostaty v Česku neklesá – urologové volají po plošném screeningu

Dvacet procent mužů přijde k lékaři pozdě

Počty lidí s rakovinou prostaty v Česku neklesají, naopak mírně rostou. Každoročně si verdikt karcinomu prostaty vyslechne přibližně 8 000 mužů, 20 % z nich přichází s pokročilou formou onemocnění. Ve snaze zachytit nádory v časném stadiu, kdy je možné je operativně odstranit, usilují čeští urologové o zavedení plošného screeningu. Slibná jednání s Ministerstvem zdravotnictví přetrhla pandemie, urologové ale věří, že se k jednacímu stolu opět vrátí. V zemích, kde plošný screening zavedli, se úmrtnost na tento karcinom snížila až o 20 %.

 

„Aby měl takový screening smysl, musí běžet alespoň 10 až 15 let. Pak se v počtech prohlídek na jeden zachráněný život dostáváme na slibné hodnoty. Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Ke zjištění toho, zda jedinec nádor má, přitom stačí PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetření konečníku. Takto s nejvyšší pravděpodobností odhalíme, zda v těle nebují nádor,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. „Plošný screening karcinomu prostaty zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening zrušili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ pokračuje.
Podle expertů žije v Česku odhadem 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Nejvíce nemocných je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Přesné důvody, proč se počty případů s rakovinou prostaty drží vysoko, a dokonce mírně stoupají, odborníci neznají. Jedním z faktorů je podle nich delší doba dožití a zřejmě i životní styl a strava. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě. V mortalitě si stojí lépe – v Evropě je na jednadvacáté pozici a ve světě na sté. Nemoci v Česku ročně podlehne přibližně 1 400 mužů. „Nízká mortalita je způsobena svědomitou a pečlivou prací českých urologů,“ vysvětluje prof. Zachoval.
Úmrtnost pomáhá krotit moderní léčba a specializovaná péče, které se pacientům dostává v deseti uroonkologických centrech. Ta jsou součástí komplexních onkologických center.
Úmrtnost na tento druh nádoru by podle českých urologů mohla být ještě výrazně nižší, kdyby muži chodili na kontroly k odborníkům včas. „Jakmile se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučujeme chodit na pravidelné prohlídky od 40. roku věku – pravděpodobnost onemocnění je v těchto případech totiž dvakrát vyšší. Ale i když ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat. Přibližně 70 % nádorů tohoto typu sice roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů,“ připomíná prof. Zachoval. „Naše odborná společnost se neustále snaží o osvětu, spolupracujeme s nadací Muži proti rakovině a s tím spojenou kampaní Movember. Všechny aktivity přispívají k tomu, že nemoc je menší tabu než dříve a muži už se o ni tolik nestydí mluvit.“

Pár

Rakovina prostaty je zákeřná tím, že se zpočátku neprojevuje a v těle může růst i deset let a více nepoznaná. Mezi obvyklé symptomy patří jakékoli změny při močení, tedy například slabý proud moči, častější nucení na toaletu, krev v moči, ale také bolestivá ejakulace nebo potíže s erekcí. Pokud se u muže rakovina prostaty potvrdí, pak v časných stadiích urologové nádor operují, většinou roboticky nebo laparoskopicky. „Používáme moderní a velmi jemnou techniku a díky tomu se nám daří vyhnout se nežádoucím vedlejším efektům zákroku jako například pooperační inkontinenci nebo impotenci,“ vysvětluje předseda ČUS. „Pokročilé fáze nemoci léčíme hormonální terapií, která je schopna pacientům zajistit řadu let kvalitního života.“
V drtivé většině přesvědčí muže k návštěvě urologa ženy. „Jsou zodpovědnější a zvyklé chodit na preventivní prohlídky, muži často potřebují popostrčit právě od nich,“ dodává prof. Zachoval.

 

5 mýtů o rakovině prostaty

1. Týká se jen starých lidí
Výskyt nemoci sice stoupá po 50. roce věku, ale případů „pod padesátkou“ bohužel také není málo. Nádor se navíc většinou dlouho vyvíjí a platí, že čím dřív se na něj přijde, tím lepší je šance na plné uzdravení. Pokud se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučují urologové chodit na pravidelné prohlídky již od 40. roku věku – je zde totiž dvakrát vyšší pravděpodobnost onemocnění. Ale i kdyby ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat. Většina nádorů tohoto typu nemusí růst extrémně rychle, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě.

2. Po operaci/léčbě končím definitivně se sexem a trpím inkontinencí
Přestože v některých případech k poruchám erekce dochází, v současné době lékaři používají natolik šetrné metody léčby, že schopnost mít sex zůstává na vysoké úrovni. I v pokročilých stadiích nemoci se pacienti nemusí obávat velkých nežádoucích účinků léčby, terapie jim ponechá dobrou kvalitu života. Co se inkontinence týče, tady záleží na spolupráci samotných pacientů – po operaci je třeba pravidelně cvičit, například svaly pánevního dna.

3. Nemám žádné potíže = nemám rakovinu prostaty
Toto pravidlo bohužel neplatí, v počátečních stadiích se nemusí nádor nijak ozývat. Rakovina prostaty je jedním z nejvíce asymptomatických druhů rakovin. Platí zde pravidlo: jdu k lékaři, dokud mi nic není. Určitou roli hrají genetické dispozice, a proto pokud tuto nemoc měl někdo z rodiny, je důležité nechat si pravidelně měřit PSA (hladinu prostatického specifického antigenu) z krve. Zvýšené hodnoty naznačují, že se v těle děje něco nekalého a je namístě další dovyšetření. Vysokoprocentní jistoty lékaři docílí kombinací vyšetření PSA a konečníku.
I v případě, že se nemoc v rodině nevyskytuje, by prevence po 50. roce věku měla být samozřejmostí. Existuje mnoho rizikových faktorů a rodinná anamnéza je jednou z nich, k dalším patří fyzické zdraví a životní styl.

4. Rakovina prostaty = jistá smrt
Tento nádor obvykle postupuje pomalu a dává lékařům šanci jej zachytit včas a úplně vyléčit. I v pozdějších stadiích je nyní v Česku k dispozici řada preparátů, které umí karcinom na dlouhá léta zbrzdit. Ale samozřejmě stále platí: čím dříve, tím lépe, a pokud se nemoc objevuje v rodině, měl by muž chodit na testy PSA a kontroly k urologovi pravidelně.

5. Test PSA = test na rakovinu
Test PSA měří hladiny prostatického specifického antigenu v prostatě. Zvýšená hladina PSA neznamená nutně rakovinu prostaty. Zvýšenou hladinu může způsobit řada dalších zdravotních problémů, jako je například zánět, infekce, benigní zvětšení prostaty a další. Pokud test vyjde v tomto smyslu „pozitivně“, budou lékaři provádět další vyšetření, která příčinu odhalí, přičemž rakovina prostaty představuje jen jedno z možných vysvětlení.
Ve výjimečných případech mají lidé s rakovinou prostaty nízké PSA, proto je podle urologů důležité vyšetřit i per rectum. Teprve poté si mohou být s vysokou pravděpodobností jistí, že v danou chvíli v těle nic nebují.

 

 

 

 

 

O České urologické společnosti
Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti.
Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

21. září 2021
Dnes má svátek Matouš

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek