Dlouhodobá léčba astmatu jako prevence akutních stavů

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, kterým trpí po celém světě asi 300 milionů lidí. V České republice je diagnostikováno 500 tisíc astmatiků, ovšem s tím, že dalších 250 až 300 tisíc lidí trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli.1 Astma charakterizuje chronický zánět, který je možné mít pod kontrolou pouze při dlouhodobé a pravidelné léčbě. Řešením tedy není krátkodobé zmírnění akutních projevů pomocí úlevových léků, jelikož ty léčí pouze následek, a ne příčinu, v tomto případě zánět. Řešením a současně nejlepší prevencí akutních stavů je tedy přesné a dlouhodobé dodržování udržovacího léčebnému režimu, který lékař předepíše pacientovi.2 Jen tak lze u nemocného zajistit minimum projevů spojených s astmatem a možnost žít co nejvíce plnohodnotný život a svou nemoc téměř nepociťovat.

Správné užití inhalátoru je pro léčbu klíčové

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici. Nejde o infekční zánět jako v případě chřipky, ale o nadměrnou obrannou reakci průdušek na některé podněty z okolí, které se do nich dostávají při dýchání. To jsou různé typy látek, kterým říkáme alergeny. Řadí se sem například pylová zrna, prach, plísně nebo roztoči. Nadměrná reakce průdušek na tyto alergeny způsobuje otok průduškové sliznice, zvýšenou produkci hlenu a také stah průduškové stěny, který omezuje možnost dýchat. Astmatiky tak mohou trápit opakované epizody sípání při dýchání, dušnosti, svíravého pocitu na hrudi a kašle.

 

Kdy se astma může projevit a jak ho dostat pod kontrolu

Astma může mít určitý dědičný základ, kvůli kterému dojde k přecitlivění na některé podněty, které jinak zdravému člověku nevadí. Tato přecitlivělost často vzniká už v dětství. Z mnoha částí světa je hlášen výskyt dětského astmatu u každého sedmého dítěte. V České republice se uvádí výskyt astmatu v rozmezí u 10 až 15 % všech dětí, což znamená, že v každé školní třídě můžeme najít dvě až tři děti s určitou formou astmatu. Astma se ovšem může projevit i později, například pokud žijeme či pracujeme v rizikovém prostředí.1 To, co je klíčové, je dlouhodobá léčba, která umožní mít nemoc pod kontrolou.

Muj inhalator infografika final

 

„Léky udržovací, dlouhodobé, se podávají primárně inhalační cestou, jelikož tak mohou zajistit minimum projevů astmatu a rovněž zmenšit nutnost úlevové léčby. Dlouhodobou léčbu je klíčové nepřerušovat, jen tak je účinná a astmatik o své nemoci v podstatě nemusí vědět a není nijak omezován. Úlevovou neboli záchrannou léčbu by měl mít pacient vždy u sebe a použít ji v případě akutního zhoršení příznaků. Akutní potíže astmatika jsou však vždy následkem chronické zánětlivé reakce a nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je tudíž pouze pravidelná udržovací léčba, nikoli však po dobu několika měsíců, ale v řadě roků,“ popisuje předseda výboru ČOPN MUDr. Stanislav Kos, CSc.  

MUDr. Stanislav Kos 2

Správná inhalační technika je základem

Základem léčby astmatu jsou protizánětlivé léky, které dokáží projevy nemoci tlumit. Tyto léky se podávají jako dlouhodobá udržovací léčba, a to nejčastěji inhalační formou, přestože je k dispozici i léčba formou tablet nebo injekční. Výhodná je kombinace protizánětlivého léku a léku, který uvolňuje průduškové cesty, v jednom inhalátoru. Inhalační cesta je nejvýhodnější, protože léky se díky vdechnutí dostanou přímo do dýchacích cest, kde mají maximální léčebný účinek, a přitom se do krve a tím do celého těla vstřebávají minimálně.  Toho však lze dosáhnout pouze tehdy, pokud má pacient vhodně zvolený inhalátor a bezchybně zvládá jeho používání. Více než 50 % lidí, kteří mají diagnostikované astma nebo CHOPN, totiž používá inhalátor špatně a jejich nemoci se tak nedostává potřebné léčby. Videoukázky, jak s jednotlivými typy inhalátorů zacházet, je možné zhlédnout na internetových stránkách www.mujinhalator.cz. „Maximální účinnost léčby lze zajistit pouze správnou inhalační technikou a dlouhodobým pravidelným užíváním. Chybné používání inhalátoru může totiž jednoznačně souviset s tím, že léčba nefunguje tak, jak by měla, a pacient není dostatečně zaléčen,“ zdůrazňuje MUDr. Stanislav Kos.  

 

Komunikace s lékařem na prvním místě

Vztah mezi astmatikem a lékařem by měl být založen na vzájemné důvěře a upřímnosti. Nemocný by se neměl bát lékaři sdělit své problémy či pochyby, ovšem ani to, že například vynechal léky. Řada lidí s astmatem automaticky považuje některé projevy nemoci za normální a nenapadne je o nich informovat svého lékaře. Patří mezi ně dlouhodobý kašel, omezená schopnost fyzické zátěže nebo probouzení se v noci kvůli dýchacím obtížím. Není potřeba brát tato omezení jako součást svého života. U většiny nemocných je možné astma dostat pravidelnou léčbou pod kontrolu do té míry, aby nevedlo k žádným velkým omezením a nemocného nezatěžovalo. Přestože je naprostým základem každé léčby astmatu bezchybné dodržování dlouhodobého léčebného plánu, vždy mějte na paměti také otevřenou komunikaci se svým lékařem. Vyplatí se to. Lékař vám může nastavit vhodnější léčbu nebo společně zvolíte jiný typ inhalátoru, se kterým se vám bude léčba užívat jednodušeji.

 

27. únor 2021
Dnes má svátek Alexandr

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek