„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 % žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako baby blues, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc. Ulevit jim mohou nejenom blízcí a specialisté, ale i praktičtí lékaři nebo dobrovolnické organizace, například Úsměv mámy. Tématu se minulý týden věnovali odborníci na XIX. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

„V těhotenství a po porodu dochází v těle ženy k výrazným hormonálním změnám, které ovlivňují její fyzické i psychické zdraví. Zejména po narození dítěte je kvůli hormonům duševní rovnováha maminek velmi křehká. Téměř každá žena projde několik dní po porodu tzv. baby blues,“ vysvětluje MUDr. Jana Krzyžánková, praktická lékařka a členka Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Typickými příznaky poporodního splínu jsou náhlé změny nálady, plačtivost bez jasného důvodu, podrážděnost, úzkost, pocity smutku a přetížení. Příčinou jsou nejenom hormonální změny, ale i fyzické vyčerpání a emoční vypětí maminek. „Baby blues je normální a nevyžaduje léčbu – většinou stačí podpora okolí, odpočinek a čas. Pokud však příznaky přetrvávají déle než dva týdny nebo se zhoršují a rozvinou se do hlubších problémů nebo silné úzkosti, může se jednat o poporodní depresi. Ta už vyžaduje odbornou pomoc,“ doplňuje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP.
Mnoho maminek však netuší, že jsou psychické obtíže po porodu časté. Za své pocity se stydí o pomoc si neřeknou včas. Odborníci varují, že poporodní smutek může u každé páté ženy přerůst v závažnější onemocnění, které ohrožuje nejenom matku, ale i dítě. „Nastávající maminky by měly vědět, co se může stát, už ve chvíli, kdy dostanou těhotenskou průkazku. Říct by jim to měl nejenom gynekolog, ale i praktický lékař. Právě ten jim může pomoci při prvních příznacích silnějších úzkostí. Maminky by se proto neměly bát za svým praktikem s podobnými potížemi přijít,“ říká MUDr. Krzyžánková. Vyšší riziko poporodních depresí podle ní mají ženy, které žijí ve znevýhodněném sociálním prostředí, trpí psychickým onemocněním nebo za sebou mají traumatickou zkušenost. „Rizikové matky by měly vyhledat odbornou psychologickou pomoc co nejdříve po porodu. Ideální je, když se ke specialistům objednají už v těhotenství, čekací doby totiž bývají dlouhé,“ vysvětluje lékařka. Včasná podpora a léčba může zásadně zmírnit jejich trápení. Maminky navíc nemusí mít obavy, že by kvůli terapii nutně musely přestat kojit. Řada antidepresiv se totiž při kojení užívat může.
Neléčené poporodní psychické obtíže mají vážné důsledky a ovlivňují celou rodinu. V krajním případě mohou vést i k sebevraždě. „Často se setkáváme s tím, že způsobí rozvrat rodiny. Psychické problémy se navíc přenáší na další generace. Děti nemocných maminek trpí častěji poruchami chování nebo například logopedickými vadami,“ upozorňuje lékařka.
Ženy, které se po porodu potýkají s duševními problémy, se kromě lékařů mohou obrátit i na dobrovolnická centra. Jedním z nich je Úsměv mámy, kde s maminkami vše proberou ženy s podobnou zkušeností a v případě potřeby je nasměrují k odborníkům. „Je velmi důležité, aby si maminky uvědomily, že na všechno nejsou samy a že mateřství je sice krásné, ale přináší i spoustu náročných chvil. Díky naší podpoře se spoustě z nich uleví a rychle se zlepšují,“ popisuje MUDr. Krzyžánková, která je sama jednou z regionálních konzultantek této dobrovolnické organizace.

Zdroj: www.svl.cz