Jak jsou bankovky a mince špinavé?

 spinave penize

Peníze v hrsti vyvolávají nejen pocit blaženosti, ale v dnešní situaci, v souvislosti s pandemií koronaviru, přináší rovněž obavy z přenosu nevítaných mikroskopických hostů. Do jaké míry jsou tyto obavy o naše zdraví na místě? Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla na pravou míru, že nikdy neinformovala o tom, že bankovky a mince přenášejí koronavirus, pouze doporučila, že po kontaktu s hotovostí je žádoucí umýt si ruce a nedotýkat se obličeje.


Většina z nás se snaží ve světle posledních událostí maximálně dodržovat hygienická opatření, aby sebe ani své blízké zbytečně nevystavili riziku virové či bakteriální infekce, a s tím spojenými komplikacemi. K nejběžnějším opatřením patří pravidelné mytí rukou po kontaktu s lidmi či návštěvě frekventovaných míst, dezinfekce často předmětů nebo používání jednorázových kapesníků při kýchání či kašlání.

 

Neopatrná manipulace s penězi je zjevným rizikem. Mince a bankovky na sebe mohou při intenzivním oběhu mezi lidmi navázat množství virů či bakterií vedoucích k průjmu, salmonelóze a dalším nemocem. Stačí si představit, kolika neznámým lidem různých profesí s různými hygienickými návyky prošla rukama za poslední týden nebo dva bankovka, kterou jsme právě vytáhli z peněženky. A ruku na srdce, kolik z nás si po zaplacení v obchodě, nebo při převzetí balíčku od kurýra třeba před manipulací s mobilním telefonem, který máme v ruce neustále, umyje ruce nebo použije antibakteriální gel?

 

Neviditelný svět virů a bakterií
Některé státy „zdravotní stav“ svých bankovek pravidelně kontrolují. „V minulosti byl stěr z bankovek a mincí proveden Státním zdravotním ústavem i u nás. Již po dvou dnech se v inkubátoru na ploše dvou centimetrů čtverečních objevilo na padesát kolonií mikrobů řádově o miliardách jedinců,“ uvádí Lukáš Jokl ze společnosti Zlaťáky. Byť toto množství není o moc větší než na předmětech, které nás běžně obklopují, při nejmenším to potvrzuje důležitost dodržování základních hygienických návyků.

 

Například v USA byly peníze testovány v 70. a v 90. letech. V roce 2017 provedla newyorská univerzita studii testováním bankovky stažené z oběhu. Objeveno na ní bylo téměř 400 druhů bakterií, k jejichž přenosu došlo pouhým dotykem s ostatními bankovkami v peněžence. Zastoupeny byly jak neškodné bakterie, tak nebezpečné stafylokoky a streptokoky. Překvapivý výsledek ukázala studie také v délce setrvání bakterií a virů na bankovkách – například virus obyčejné chřipky je schopen se na bankovce udržet i po dobu 12 dnů! Údaje ohledně setrvání koronaviru na platidlech v tuto chvíli nejsou známé, což potvrdila i Světová zdravotnická organizace (WHO), dle odhadů se však může jednat minimálně o několik hodin.

 

Obecně se dá říct, že hygienický stav oběživa se ve většině států světa zlepšuje. Výzkumy uskutečněné za posledních dvacet let však ukazují, že bychom manipulaci s penězi neměli podceňovat. „Za běžných podmínek není nutné se hotovosti obávat jako ´zbraně hromadného ničení´. Při zachování běžných hygienických návyků nákaza konvenčními viry či bakteriemi nehrozí. Na bankovkách a mincích není dostatečné množství mikroorganismů, které by nás mohlo bezprostředně ohrozit. Při nedostatečné hygieně, například ve stravovacích provozech, či při nevhodné manipulaci, například vkládání mincí do úst, však riziko rapidně stoupá,“ říká Lukáš Jokl ze společnosti Zlaťáky. Dodává, že rizikové jsou podle studií především malé fastfoody, kde obsluha manipuluje s jídlem a zároveň s penězi.

 

Ať žijí moderní technologie


Ke zlepšení čistoty peněz přispívají čím dál tím vyspělejší výrobní materiály. Současná povrchová úprava bankovek je odolnější vůči špíně, což snižuje i možnost množení mikroorganismů. V některých zemích, jako například v Bangladéši, nahradili bankovky z bavlněného papíru bankovkami vyrobenými na bázi polymerů. Polymery jsou totiž odolnější vůči vlhku či teplu, které šíření nemocí prospívá. „V Austrálii zase kolují bankovky plastové, které nejenže lépe odolávají mikroorganismům, ale v oběhu vydrží také mnohonásobně déle. Zatímco papírová bankovka údajně vydrží jen 6 měsíců, plastová až 40 měsíců,“ popisuje Lukáš Jokl. Hotové peníze jsou čistší také díky technologickému pokroku. Například potom, co byl japonský jen označen za jednu z nejšpinavějších měn vůbec, vyvinula společnost Hitachi před lety pračku, která dokáže během desetiny vteřiny zahřát peníze na 392 oC!

 

Do rozsáhlého praní peněz se nedávno pustila třeba čínská vláda, která začala z oběhu stahovat miliardy bankovek a mincí. Čistka probíhá pomocí ultrafialového světla a vysokých teplot. Jedná se tak o jedno z dalších bezpečnostních opatření, které má přispět k zastavení epidemie koronaviru. Bankovky pocházející z nejrizikovějších oblastí zvažuje Čína rovnou zlikvidovat. V Jižní Koreji pro změnu centrální banka „ukládá“ stažené peníze preventivně, stejně jako v případě podezření nákazy u lidí, do dvoutýdenní karantény. Před vydáním peněz zpět do oběhu navíc ještě taktéž projdou procedurou „praní“ za vysokých teplot, a část bankovek má dokonce v plánu rovněž zlikvidovat a nahradit novými.

 

Myslete na své zdraví


Vlády nejsou všemocné, i občané musí přiložit „ruku k dílu“ svým přístupem. Určitě je zapotřebí sledovat aktuální informace a dodržovat hygienická doporučení – mj. časté a důkladné mytí rukou, používání dezinfekčního gelu a jednorázových papírových kapesníků. Nezapomínejme na dezinfekci zařízení, se kterými přicházíme dennodenně do styku, jako mobilní telefon či klávesnici s myší u počítače. V případě bankovek a mincí dbejte na hygienu především v souvislosti s jídlem. Dětem vysvětlete, že bankovky ani mince nejsou na hraní, především jim nedovolte vkládat mince do úst (a samozřejmě ani vy to nedělejte). Jak dlouho bude trvat boj s koronavirem evidentně záleží i na každém z nás.

 

3. duben 2020
Dnes má svátek Richard

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek