Jako bych dýchal skrz brčko. Mám pocit, že se topím, i když jsem na suchu. Na hrudníku mě nesnesitelně tíží. Jako bych běžel maraton, i když sedím. Mám černo před očima… Těmito slovy popisují lidé s těžkým astmatem chvíle, kdy procházejí záchvatem, tzv. exacerbací. Nezřídka pak končí v nemocnici. Několikrát měsíčně zažívají tyto stavy tisíce dospělých a dětí a jejich počet roste. Ulevit jim může biologická léčba, k níž se však dostanou pouze v národních centrech pro těžké astma. Nyní se v těchto centrech léčí biologickou terapií přibližně 1 400 osob, jejich počet by však mohl být až desetinásobný. Lékaři na to upozorňují u příležitosti Světového dne astmatu, který připadá na 6. května.

„U pacientů s těžkým astmatem dochází k častým nebo silným astmatickým záchvatům, které mají negativní vliv na jejich každodenní život. Tato forma nemoci obvykle neodpovídá dostatečně na běžné léky, jako jsou inhalační kortikosteroidy nebo bronchodilatační léky,“ uvádí prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Podle odhadů je v České republice více než 800 000 astmatiků, z toho těžkou formou trpí podle některých odhadů až každý desátý. Lékaři používají k zařazení tíže nemoci pětistupňovou škálu, těžké astma zahrnuje pacienty ve stupni 4 a 5. U nich se často nedaří dostat nemoc pod kontrolu, užívají vysoké dávky inhalačních a orálních kortikosteroidů a léků na rozšíření průdušek. „Velké dávky kortikosteroidů provází řada nežádoucích účinků. Patří mezi ně například řídnutí kostí, cukrovka, oslabení imunity nebo vyšší riziko infekcí. Pacienti, u nichž se nedaří dostat astma pod kontrolu, by měli jít do jednoho z 15 národních center pro těžké astma, která jsou ve fakultních nebo krajských nemocnicích napříč republikou,“ říká prof. Sova. V těchto centrech se jim dostane komplexní péče a případně terapie biologickou léčbou monoklonálními protilátkami. Například v brněnské fakultní nemocnici se s astmatem léčí přibližně 4 500 lidí. „Na biologické terapii máme 200 pacientů. Počet exacerbací u nich poklesl až o 80 %, což se pozitivně odrazilo na kvalitě jejich života. Léky si pacienti aplikují doma injekcí do podkoží a k nám jezdí na kontroly jednou za 3 až 4 měsíce,“ říká prof. Sova.
Podle doc. MUDr. Jakuba Novosada, Ph.D., z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve FN Hradec Králové považují lékaři za dostatečné, pokud akutní záchvaty klesnou minimálně o 50 %.
„Ve většině případů se daří mít těžké astma pod kontrolou i ve chvíli, kdy je pacient v péči ambulantního specialisty. Jakmile však léčba začne zahrnovat vysoké dávky kortikoidů podávaných ve formě tablet, je to jasný signál, že by měl lékař poslat svého pacienta do specializovaného centra,“ dodává prof. Sova. Ne vždy se to ale děje. „Z dostupných dat vyvozujeme, že až 15 tisíc nemocných může být potenciálně vhodných k nasazení biologické léčby. Poslední data z roku 2023 navíc ukazují, že 57,8 % center nevnímá svou kapacitu jako vyčerpanou,“ říká doc. Novosad.
Mezi typické projevy astmatu patří sípot a pískání, namáhavé dýchání – každý nádech i výdech stojí jedince obrovské úsilí. Časté kašlání, rychlá únava při fyzické námaze, napětí na hrudi. Astma také často provází nekvalitní spánek – v noci se nemocní budí kvůli kašli nebo pocitu dušnosti. Někteří spí v polosedě, aby se jim lépe dýchalo. Podle lékařů provází záchvaty obvykle panika a úzkost.

6 mýtů o biologické léčbě
Mýtus 1: Biologická léčba je něco jako bio potraviny – přírodní a bez chemie.
Pravda: Slovo „biologická“ neznamená „bio“ jako na potravinách, ale „biotechnologická“. Biologická léčba znamená, že léčivá látka byla vytvořena pomocí živých buněk, ale nejde o „přírodní medicínu“ nebo „alternativní terapii“. Ve skutečnosti jsou to vysoce specializované léky, které cílí na konkrétní složky imunitního systému, například na protilátky nebo zánětlivé molekuly.
Mýtus 2: Biologická léčba způsobuje rakovinu.
Tato obava je častá, ale vědecké studie neprokázaly souvislost mezi biologickou léčbou (zejména tou, kterou používáme k léčbě těžkého astmatu) a zvýšeným výskytem rakoviny. Léky procházejí dlouhodobým testováním a po uvedení na trh důkladným dohledem. Některé biologické léky se používají už 15–20 let, a to jak u astmatu, tak v revmatologii, dermatologii nebo onkologii. Jsou dobře sledované a prověřené.
Mýtus 3: Biologická léčba je až ta poslední možnost.
Ve skutečnosti jde o moderní cílenou terapii pro pacienty, u nichž běžná léčba nestačí. Včasné nasazení může výrazně zlepšit kvalitu života a speciálně v případě astmatu zabránit nežádoucím účinkům léčby systémovými kortikosteroidy.
Mýtus 4: Podávání je složité a vyžaduje hospitalizaci.
Většina biologických léků se aplikuje injekčně do podkoží. Po zaškolení si je mnoho pacientů může bezpečně podávat doma.
Mýtus 5: Biologika nahradí všechny ostatní léky.
Biologická léčba většinou doplňuje stávající léčbu (např. inhalační kortikosteroidy), ale pomáhá snížit dávky léků a četnost záchvatů.
Mýtus 6: Biologická léčba mění genetiku nebo DNA.
Biologické léky neovlivňují genetickou výbavu. Jsou to cílené protilátky, které působí pouze na konkrétní složky imunitního systému.

Zdroj: fakultní nemocnicie Brno, Ústav klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové