Pacienti s rakovinou plic přicházejí pozdě - Pneumologové světový den této nemoci

Pacienti s rakovinou plic přicházejí pozdě
Pneumologové poprvé v Česku vyhlašují světový den této nemoci

 

Na rakovinu plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí. Patří jí tak smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Na nemoc se většinou přichází pozdě, protože „plíce nebolí“ a první příznaky lidé často odbydou mávnutím ruky. Přibližně 85 % těch, kteří přijdou k lékaři, již nebojuje o plné vyléčení, ale o prodloužení života. Plicní lékaři a onkologové se proto rozhodli připojit k celosvětovému dni karcinomu plic a vyhlásit jej 1. 8. poprvé i v České republice, aby na nemoc upozornili.

 

Podle prof. MUDr. Vítězslava Kolka, DrSc., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO), je karcinom plic ve světě zodpovědný za 1 z 5 úmrtí na rakovinu. Nejvíce zasahuje lidi mezi 65.–69. rokem věku a častěji muže než ženy.


„Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno. Podle plicních lékařů dosud neexistuje účinná skríningová metoda, která by zachytila karcinom plic v časném stádiu.


Prokázat přítomnost nádoru přitom není nijak složité, zpravidla se ukáže již při rentgenovém vyšetření plic. Podrobnější zobrazení i menších nádorů umožňuje výpočetní tomografie (CT). „Bohužel nádorů, které je možné radikálně operovat a odstranit z těla, je pouze mezi 10–15 %. U většiny onemocnění je cílem prováděné léčby co nejdéle, a přitom kvalitně, prodloužit život,“ vysvětluje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN v Praze.  


A v tom se čeští onkologové a pneumologové mohou spolehnout na nové léky, které přicházejí do ČR, i když ve srovnání s většinou západních zemí se zpožděním. „U vybraných nemocných umí moderní biologicky cílená léčba či imunoterapie prodloužit život pacienta až o roky. O tom se nám dříve ani nezdálo, podmínkou je, aby tato léčba byla soustředěna do komplexních onkologických center, kde je možné léčbu nejen podávat, ale především zajistit kompletní molekulární diagnostiku,“ uvádí prof. Petruželka. Přidělení úhrad od zdravotních pojišťoven pro nejmodernější léčbu ale trvá příliš dlouho a pacienti se k nim podle odborníků často vůbec nedostanou.

 

Pro volbu vhodné léčby je nejprve důležité rozeznat, o jaký typ plicního nádoru jde a jaký má rozsah. „Když určíme typ nádoru přesně, dokážeme říci, který lék by mohl být účinný,“ vysvětluje prof. Kolek. Tato diagnostika se ale stává stále náročnější a spolehlivě umí nádor určit jen v některých pneumologických centrech. Těch skutečně komplexně vybavených je přibližně 15. Pro rozeznání typu nádoru a následnou léčbu se do center dostaví jen 70 % vhodných pacientů. Podle prof. Skřičkové někteří odmítnou přijet, protože centra jsou příliš vzdálena od jejich bydliště. Část nemocných považuje tuto nepříznivou diagnózu za neřešitelnou a nechtějí již o život bojovat.

 

Pro určení typu plicního nádoru používají lékaři nejčastěji bronchoskopii spojenou s odběrem vzorku plicní tkáně (biopsií) a laboratorním vyšetřením. Jak uvádí prof. Petruželka, v zahraničí i u nás zkoumají lékaři další diagnostické metody, jako například rozpoznání nádoru z dechu či z krve. „Velice slibně se jeví tzv. tekutá biopsie, tedy vyšetření volné cirkulující nádorové DNA z krve, která umožňuje sledovat molekulární profil nádorů, i to, jak se postupem času vyvíjí,“ dodává prof. Petruželka.  

 

V USA již nyní provádějí plošný skrínink pomocí vyšetření CT u rizikové populace těžkých kuřáků. Zájem je doposud ale menší, než se čekalo. „V evropských zemích se ještě vyčkává na výsledky dalších studií. Uvažuje se o vlivu ukončení kouření i o strachu lidí, že se „na něco přijde“. Důležité je proto dobře specifikovat rizikové skupiny,“ vysvětluje prof. Kolek. Prof. Skřičková dodává, že by situaci mohlo pomoci, kdyby praktičtí lékaři u rizikových pacientů, tedy těch, co překročili 50 let a zároveň jsou kuřáci, nechali provést základní funkční vyšetření plic (spirometrii) a rentgen plic.

 

Zhruba 90 % ze všech pacientů, kteří mají plicní rakovinu, jsou kuřáci. V souvislosti s uplatňováním tzv. protikuřáckého zákona čekají pneumologové i onkologové postupný pokles počtu nemocných s karcinomem plic, stejně jako tomu bylo v souvislosti se zavedením protikuřáckých restrikcí v USA. „Jsem vděčná, že naše společné úsilí vedlo k posílení boje proti kouření na politické i odborné úrovni. Dobrým signálem pro zdraví české populace je, že tzv. protikuřácký zákon zůstal i přes snahu o změkčení v původním znění,“ říká MUDr. Alena Šteflová Ph.D., MPH, náměstkyně ministra zdravotnictví.


Podle dat z ÚZIS z let 1977–2015 se nejvíce lidí s karcinomem plic nachází v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejméně na Zlínsku.

 

O společnosti ČARO
Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) je institucí, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je v České republice výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

 

 

17. listopad 2018
Dnes má svátek Mahulena

Počasí


 

IMG 5592

jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek