23. 4. 2017 19:30 Praha, Evangelický chrám u Salvátora - Italská barokní hudba arcibiskupské rezidence

Italská barokní hudba arcibiskupské rezidence

23. 4. 2017   19:30 Praha, Evangelický chrám u Salvátora

Účinkuje: účinkuje: orchestr Musica Florea, sbor Collegium Floreum a sólisté

 Musica Florea
Dirigent: Marek Štryncl

Nový projekt, který představí v dubnu orchestr Musica Florea, nezklame milovníky barokní hudby. Pod vedením Marka Štryncla se hudebníci opět ponořili do studia archivních materiálů, aby seznámili publikum s raritními skladbami, které skrývají české archivy. V podání Musicy Florey ožívají rozverná a zpěvná díla plná ornamentiky a barevného zvuku, která vždy překvapí svou živostí a moderností.

 

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlou a svým významem ojedinělou sbírkou hudebnin různých druhů. V archivu jsou uložena i díla skladatelů 17. a 18. století, která nejsou jinde dochována. Vedle H. I. F. Bibera a J. J. Ritlera to jsou i takzvaní „Italové v Kroměříži“ (například P. Germani nebo A. Bertali).

Vstupenky v ceně 300,- / 150,- Kč (základní / snížené vstupné) na místě koncertu.


Několik otázek pro Marka Štryncla, uměleckého vedoucího Musicy Florey:

 

Jakým způsobem hudebníci pracují s archivními materiály?
Běžně si musíte objednat kopie dobových autografů, opisů či tisků z archivů nebo muzeí. V některých případech je vám dovoleno si tento „výchozí“ materiál osobně nafotit. Kvalitnější fotoaparát je nezbytností, zvláště když dobový záznam je nečitelný. Posléze se skladby tzv. spartují – přepíší do soudobého hudebního záznamu. Zejména se vytvoří partitura, která nebyla v 17. století něčím běžným. U strukturálně přehledných skladeb se mnohdy spartací nezdržujeme a skladby interpretujeme přímo z kopií dobových předloh. I přesto, že se slušně naučíte číst dobovou notaci, bez dobrodružně detektivního zapálení se to neobejde.

 

Jsou dochované kompletní skladby, nebo někdy saháte k dokomponování?
Skladatelé zejména 17. století se notovým zápisem jakoby příliš nezabývali. Hudební posuvky byly častokrát v počátku frází či celých částí jen naznačeny a pak se spoléhalo na inteligenci či flexibilitu interpretů, že to podle hudebního charakteru odhadnou. Ale samozřejmě je časté, že se nám v dobové předloze nedochovalo vše. Pak se musí přistoupit i ke kompozičním doplněním.

 

Čím je kroměřížský archiv jedinečný?
Přednost tohoto archívu spočívá v tom, že obsahuje hudební skladby z druhé poloviny 17. století, a to v množství, které doslova bere dech. Navíc velkou část děl nenajdeme nikde jinde na světě.

 

Kolik hudebních materiálů tu ještě čeká na prozkoumání?
I když jistě v některých archivech existuje cosi jako složky nezpracovaného materiálu, jedná se spíše o výjimky. Muzikologové hudební archivy prozkoumávají stále a stále podrobněji. Ale málo se z jejich výzkumů dozvíme, do jaké míry jsou skladby zajímavé a posluchačsky hodnotné. To je mnohdy práce pro zkušeného interpreta, který z dobových předloh nejprve odhadne kvalitu díla a následnou interpretací tento odhad potvrdí, anebo v některých případech i vyvrátí. Z tohoto hlediska jsou to stovky skladeb z Kroměřížského archívu, které čekají na své znovuzrození.

 

Jak se na Kroměřížský zámek dostala díla italských autorů? Měli tito hudebníci vliv na české autory?
Je známo, že nejen mnozí čeští skladatelé se učili komponovat opisováním skladeb jiných autorů, jako tomu bylo i u slavného trubače a organizátora hudebního života na arcibiskupské rezidenci v Kroměříži Pavla Josefa Vejvanovského. Vliv italských skladatelů na české prostředí byl takto naprosto zásadní, zvláště když si uvědomíme, že kolébkou baroka byla Itálie. Z italských autorů jsou v „Kroměříži“ zastoupeni jak ti, kteří zřejmě Kroměříž ani neznali (G. Casati, P. Germani), tak také ti, kteří pro Kroměříž psali na zakázku, jako byl např. A. Bertali.

 

Když se řekne „barokní hudba“, běžnému posluchači se asi vybaví jména jako Bach, Vivaldi a Händel, při hlubším zamyšlení Zelenka. Jak je přesvědčit o tom, že i jména pro ně zcela neznámá stojí za to zkusit, alespoň na živém koncertu s Musicou Floreou?
Nejlepší je přesvědčit samotným poslechem. Na koncertě kromě dobových smyčcových nástrojů zazní žesťový soubor barokních jásavých clarin a sametových pozounů. Nebude chybět pěvecký sbor a pěvečtí sólisté se mnohdy ujmou „italské brilance“, která byla přítomna i v duchovní hudbě.


Co nás čeká v letošním roce dalšího?

• „Eroica“ - (ne)zapomenutelný zvuk hammerklavíru
• „Mozartiana“ - Tři rokokové balety na scéně Florea Theatrum
• Phasma Dionysicaum Pragense
• „Novosvětská“ - Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 a Hymnus Dědicové Bílé hory
• Znovuobjevené kantáty J. Bendy a J. V. H. Voříška


Italové v Kroměříži


Musica Florea

Orchestr Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních zabývajících se stylově poučenou interpretací hudby v České republice. Zakladatelem a vedoucím ansámblu je violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Orchestr hraje na originální nástroje nebo jejich kopie, jeho práce vychází ze studia dobových pramenů a estetiky – vlastní badatelská činnost a oživování zapomenutých interpretačních stylů a prostředků.

Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální díla symfonická, operní a oratorní, a to od počátků baroka až po 20. století.

V roce 2014 vznikla pod hlavičkou orchestru mobilní scéna na principech barokního divadla Florea Teatrum, která dovoluje lepší práci s rekonstruovanými hudebně dramatickými díly – dobovými operami a balety rozmanitého rozsahu.


 
Zdroj, foto: musicaflorea

 

22. listopad 2017
Dnes má svátek Cecílie

Počasí


 

IMG 5592

jota

 

logo-smartpress

 

 bustourist