Mistryně světa v makeupu líčila finalistky Miss České republiky

alexmissmakeup

Make-up artistku, stylistku a v neposlední řadě průvodkyni ženskými přechodovými rituály Adélu Andělu Bursovou můžete znát z různého prostředí. Ať už je to svět krásy nebo naopak nadpřirozených děsivých postav. A právě u nich teď maličko zakotvila. Podílí se totiž na přípravě protetických masek nového seriálu, na který se můžete těšit koncem příštího roku. Kromě toho se jí letos podařilo provést do jisté míry revoluci mezi make-up artisty, finalistkami Miss České republiky a organizátory. Jak se cítí v roli studentky a co změnila na soutěži krásy?

Adéla Anděla Bursová je opět v roli studentky, tentokrát při tvorbě SFX nově vznikajícího seriálu světového formátu
 alexmissmakeup
Make-up artistku, stylistku a v neposlední řadě průvodkyni ženskými přechodovými rituály Adélu Andělu Bursovou můžete znát z různého prostředí. Ať už je to svět krásy nebo naopak nadpřirozených děsivých postav. A právě u nich teď maličko zakotvila. Podílí se totiž na přípravě protetických masek nového seriálu, na který se můžete těšit koncem příštího roku. Kromě toho se jí letos podařilo provést do jisté míry revoluci mezi make-up artisty, finalistkami Miss České republiky a organizátory. Jak se cítí v roli studentky a co změnila na soutěži krásy?


Andělko, ty právě pracuješ pro zahraniční produkci, pro kterou tvoříš protetické masky. Mohla bys o spolupráci prozradit více?
O tom, s kým spolupracuji a o jaký seriál se jedná, zatím mluvit nemohu, ale co mohu říci, je to, že pracuji pro člověka, o kterém jsem psávala ve škole referáty a vůbec jsem si nedovedla představit, že ho někdy potkám. Nejprve jsem byla součástí toho všeho pouze na čtrnáct dní jako výpomoc, ale nechali si mě tam, což vnímám jako důkaz, že se v protetice opravdu posouvám. A nejen v ní. S tím jde ruku v ruce také moje angličtina, získávám nové zkušenosti a každý den doslova rostu. Je to pořád něco nového, jsem ten, kdo se učí, znovu získávám svůj lidský i pracovní respekt, naslouchám, pracuji s pokorou. Teď je to ještě zajímavější, že už nejsem taková čistá houba, která by o tom oboru vůbec nic nevěděla, ale přichází do mých zkušeností nové technologie, přístupy i jiná mentalita celé produkce, protože pracují trochu jinak než my.

adelamiss
Kromě toho jsi letos připravovala masku pro film Můj příběh. Co ti tato zkušenost dala?
Byla jsem hlavní uměleckou maskérkou pro protetiku a připravovala opravdu složitou a na české poměry obrovskou masku. Celá práce byla o to těžší, že si na masku herečka postupně vypěstovala alergii a já měla tou dobou zlomenou nohu, chodila o berlích a pracovali jsme často v terénu. Tím, že to bylo opravdu něco výjimečného a že se SFX věnuji poslední dobou převážně, jsem si uvědomila, že bych o své práci měla dát více vědět. V příběhu filmu jsme často naráželi na témata ženské krásy a vyrovnávání se s určitými traumaty a zásahy do zevnějšku. V tu chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou oslovit nějaké své známé, celebrity a ukázat, že je dnes zajímavé hledat krásu v neobvyklých tvarech a lidském „designu“ obecně. Když pak přišla nabídka podílet se na líčení finalistek Miss České republiky, tak mě napadlo všechny tyto nápady spojit.


Plánuješ tedy udělat z letošních miss nějaké příšerky?
Projekt, který připravuji na začátek příštího roku, by měl být o hledání temné ženské krásy. A to právě v těch dívkách, které jsme si zvolili pro tento rok za nejkrásnější. Najít v nich něco, co musí člověk nějak chroupat. Ale může také zjistit, že se mu to líbí. Mám moc ráda, když si lidé umí přiznat svou temnou stránku, jedovatý kořen a čerpat z něj. Mým cílem je pak najít tyto pikantní příchutě právě v miss a poslat to pak veřejnosti, ať si to ohodnotí. Myslím si, že by to mohlo být zajímavé, zároveň kontroverzní a moc se na to těším. Zároveň jsem už teď připravena na velkou kritiku, která s tím přijde, protože na to není české prostředí zvyklé.

Petr Huser Miss2019

Foto: Petr Huser


Kromě toho jsi se svým týmem v rámci letošního ročníku Miss České republiky provedla takovou revoluci. Co jste dělaly s děvčaty jinak, než je u takových soutěží běžné?
Snažily jsme se s mým týmem ukázat, že dává smysl učit finalistky fungovat jako osobnosti, a to mnohem více než být pouhými modelkami. Ty obvykle nezaujmou, protože je jejich hlavním úkolem odprezentovat cokoli, musí být nekonečně tvárné. Ale miss musí být reprezentativní. Proto jsme se rozhodly, že finalistky nebudeme pouze líčit, ale provedeme je takovým individuálním kurzem líčení. Holky dostaly za úkol, aby se mi postupně fotily při své cestě za přirozenějším make-upem. Nešlo o to, abychom je dokonale nalíčily my, ale abychom jim poradily, co na sobě vyzdvihnout, co naopak upozadit. Takže jsme jim vysvětlily nějaké základní techniky, které se pak snažily samy na sobě aplikovat a my jsme jim pak ukazovaly, co udělaly správně a co by mohly naopak zlepšit. Někdy to byly malé změny, jindy ale i větší zásah, například do tvaru obočí. Pár věcí jsme sice nezvládly tak, jak bych si představovala, ale samozřejmě rozumím tomu, že je potřeba naučit sponzory, že má smysl do takové spolupráce investovat, zvlášť ve chvíli, kdy tak ta filosofie nastavená není. Ale to se netýká jen soutěží krásy.


Byla jsi i součástí poroty. Jaké pro tebe bylo dívky po předchozí spolupráci vůbec nějak hodnotit?
Byl to docela problém. Pro mě je být součástí poroty o obrovské zodpovědnosti. Navíc tím, že byl letošní ročník odlišný, a to díky tomu, že se neinvestovalo tolik do finálového večera, ale celá soutěž byla plná doprovodných akcí, kdy si dívky mohly odnést více korunek a byly součástí řady charitativních akcí, neslo to pro porotu více zodpovědnosti, aby dívky sledovala v průběhu toho všeho, a nejen při finále. Další věcí, které jsem se bála, bylo, že jsem s nimi byla v užším kontaktu a ve chvíli, kdy by třeba některá dívka nepotřebovala s make-upem tolik poradit, by se mohlo stát, že si budu všímat spíše někoho jiného a nevytvořím si k ní takové osobní sympatie jako třeba k jiným dívkám. Největší problém tedy bylo zůstat po tom všem nějak objektivní. Ale jakmile jsem vstoupila do divadla, vše se rázem změnilo. Dívky mě velice překvapily, a to nejen svým vystupováním, ale také chůzí i volnými disciplínami, a když jsem odevzdala bodování, ani jsem nevěděla, které z nich jsem dala bodů vlastně nejvíc.


Chtěla by ses podílet i na přípravě finalistek následujícího ročníku?
Určitě ano, ale chtěla bych pokračovat zase o nějaký level výše. Kdybychom měli pracovat tak, jak letos, tak za tento rok jsem spokojená, ale příště bych už nebyla. Jsem člověk, který má celoživotní hrůzu z toho, že ztrácí čas a že by ho mohl nějak promrhat. Proto si vybírám takové projekty, které jsou pro mě buď zárukou kariérního růstu, nebo že je zvládnu udělat opravdu kvalitně. Už se ale snažím minimalizovat projekty, které bych dělala jen pro peníze, vnímala bych to trošku jako svou osobní prohru po těch mnoha letech, co se této práci věnuji. V příštím roce bych ale chtěla, aby spolupráce nebyla úplně nezištná, a to hlavně kvůli svému týmu. Samozřejmě naprosto rozumím tomu, že je potřeba sponzorům ukázat, že má smysl do takové spolupráce investovat.


Chystáš se letos ještě na nějakou soutěž v make-upu nebo ti titul vicemistryně světa pro tento rok stačí?
Ještě se bude letos jedno mistrovství konat, ale nestihla jsem na něj poslat přihlášku. Je také pravda, že se hodně změnila politika našich národních soutěží, takže jsem si ani nebyla jistá, jestli do toho jít. Prioritou pro mě je práce na seriálu a další věcí je to, že jsem se klasickému beauty make-upu věnovala hlavně v rámci miss, ale půl roku jsem už ve světě protetiky. Další věc je, že cítím, že to začíná být pro lidi, kteří mě podporují, těžké ustát ten nátlak ze strany mé konkurence, která se mnou není úplně v pohodě, a říkám si, že možná není na škodu dát si od soutěžení chvíli pauzu a soustředit se na něco jiného.

 

 

Foto: Aleš Funke

11. prosinec 2019
Dnes má svátek Dana

Počasí


jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek