Hepatitida C není jen nemocí uživatelů drog. V ČR mohou být nakaženy desítky tisíc jedinců z nerizikové populace

Pan Petr a paní Táňa zažili šok. Při absolvování předoperačního vyšetření se zjistilo, že jsou nakaženi žloutenkou typu C. Přitom oba padesátníci žijí spořádaný život. Možná nákaza? Transfúzí krve podanou během zákroku před více než 30 lety, kdy nemoc nebyla ještě známá. Dnes je hepatitida C spojena hlavně s uživateli drog a s promiskuitním chováním, ale odhaduje se, že je v ČR infikováno až 50 000 osob z běžné populace neužívající drogy. Většina o své nemoci ale vůbec netuší. Pokud se ovšem onemocnění neodhalí včas, může těžce poškodit játra.

Žloutenka typu C (chronická virová hepatitida C), způsobená virem hepatitidy C (HCV), představuje významnou globální zdravotní hrozbu. Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 000 lidí ročně. Ale výskyt není to jediné, v čem je toto onemocnění zrádné. Obtížná je jeho diagnostika a v rozvojových zemích i léčba.
„Mezi cíle Světové zdravotnické organizace patří do roku 2030 snížit počet nově nakažených o 90 % a počet zemřelých o 65 %. Naopak je třeba zvýšit nejen počet diagnostikovaných na 90 %, ale i léčbu chronicky nemocných na 80 %. Bohužel ne vždy platí, že diagnostikovaný pacient je zároveň i léčený a vyléčený pacient,“ upřesňuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
Virus hepatitidy typu C byl objeven v roce 1989, testování anti-HCV protilátek probíhá od roku 1992. Proti onemocnění neexistuje očkování. Jeho příznaky mohou být nespecifické a velmi mírné až do doby závažného jaterního poškození.
„Statistiky prozrazují, že je u nás ročně objeveno cca 800-1000 nových případů žloutenky C. V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1300 osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie kovidu i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci,“ pokračuje profesor Urbánek.

Kolísavé jaterní testy mohou naznačovat nákazu
Záludností onemocnění hepatitidou C je tedy fakt, že nemá žádné specifické symptomy. A co nebolí, toho si nevšímáme.
„Drtivá většina infikovaných žloutenkou typu C nemá o své nákaze ponětí, protože je bezpříznaková. Onemocnění trvá desítky let a projevuje se pouze kolísavými jaterními testy. Nicméně i ty mohou být mnoho let zcela normální,“ vysvětluje doc. MUDr.Jan Šperl, CSc., zástupce přednosty pro výzkum a výuku, Klinika hepatogastroenterologie, IKEM. „Jestliže se onemocnění nebude léčit, může těžce poškodit játra. Proto doporučujeme všem, kteří dostali transfúzi krve před rokem 1992, nechat se otestovat. Nicméně otestovat by se měli i ti, kteří se v mládí dopustili nějakého rizikového chování s možností přenosu infekce.“

Mezi rizikové faktory přenosu hepatitidy typu C se řadí nejen transfuze nebo orgánové transplantace před rokem 1992, ale také pouze jednorázová nitrožilní aplikace drog, tetování, sexuální promiskuita, či vertikální přenos z matky na dítě.
„Přestože máme žloutenku typu C zafixovanou především coby nemoc intravenózních uživatelů drog, epidemiologická studie odhaduje, že je u nás nakaženo pětkrát tolik osob běžné populace oproti nitrožilním uživatelům drog. A to je velmi vysoké číslo,“ zmiňuje docent Šperl.

Snahou je přidružit testování do zavedeného systému péče
Infikované osoby se pohybují v celém zdravotnickém systému, tedy nejenom u specialistů, což komplikuje její diagnostiku. Je tedy možné hepatitidu C vymýtit? Aby se to podařilo, bylo by optimální jednorázově otestovat všechny osoby starší nad 18 let. Nicméně plošné testování všech dospělých osob není v současnosti u nás proveditelné. Testování je vyhláškami MZ ČR nařízeno pouze v těchto skupinách: vybraní zdravotníci dle rizika, dárci krve a orgánů a partneři plánující umělou fertilizaci. Veškerá další doporučení k testování HCV byla dosud jen doporučeními odborných společností a jejich dodržování nelze vynucovat.
Podmínkou pro úspěšné vyhledávání infikovaných osob je spolupráce praktických i odborných lékařů při testování HCV infekce.
„Snažíme se, aby bylo testování zakotveno v daných bodech systému poskytování zdravotní péče tak, aby to bylo na všech zúčastněných nezávislé. Testováni by měli být pacienti s opakovaně abnormálními jaterní testy v rámci hledání příčiny jejich jaterního onemocnění a mělo by být provedeno i v případě nepatrného zvýšení. Testováni by také měli být pacienti, u nichž lze v anamnéze vystopovat rizikový faktor přenosu HCV infekce a pacienti trpící jinou chorobou spojenou s rizikem přenosu HCV infekce, například kohorta definovaná rokem narození (1975-1995), diabetici 2. typu apod. A to i v případě, že mají jaterní testy prozatím v normě,“ pokračuje profesor Urbánek.

Hepatitida C jednoduše léčitelná a zcela vyléčitelná infekce
Testování na virus probíhá jednoduše. Z krve se zjišťuje přítomnost protilátek, které naznačují, zda došlo k infekci, ale neukazují, jak dlouho onemocnění trvá. K potvrzení aktivní infekce je třeba podstoupit několik dalších bezbolestných vyšetření, aby se potvrdila přítomnost viru v krvi a zjistila míra poškození jater. Léčení probíhá pomocí orálně (ústy) podávaných léků.
„Za více než 30 let od objevu viru se léčba žloutenky C zcela zásadně posunula. V roce 1991 bylo vyléčeno pouze 6 % pacientů, dnes se jedná o téměř 100% úspěšnost. V současnosti je léčba krátká a vysoce účinná a bez nežádoucích účinků. Pomáhají tablety – přímo působící antivirotika,“ dodává prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.

Pokud u vás existuje byť jen malé podezření na nákazu žloutenkou C, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé ČR, jsou regionálně dostupná - www.ces-hep.cz

Příběh pacienta

Bez příznaků, ale s vážnou diagnózou: Pan Petr žil s hepatitidou C desítky let

Panu Petrovi museli lékaři brzy po narození (přelom 60. a 70. let 20. století) operativně odstranit srůsty na vývodných cestách močových a střevě. Bohužel první zákrok nebyl zcela úspěšný, proto musel podstoupit ještě několik dalších. Operace byly spojeny s četnými transfuzemi krve, a pravděpodobně se tak do jeho těla dostal virus hepatitidy C. Lékaři jeho přítomnost ale objevili až o desítky let později v rámci předoperačního vyšetření kvůli jinému zákroku. Přestože do té doby pan Petr neměl kvůli hepatitidě C žádné komplikace, jeho játra byla ve velmi špatném stavu.

Diagnóza žloutenka C, infekce jater, překvapila nejen pana Petra, ale také všechny přítomné lékaře. Vzhledem k tomu, že tato nemoc se přenáší tělními tekutinami, především krví, je spojena hlavně s uživateli drog a s promiskuitními lidmi. Jenže někdo k ní mohl přijít téměř jako slepý k houslím, což je i příběh pana Petra, který několik desítek let žije spořádaný život s manželkou a dvěma dětmi.
„Když jsem se narodil, měl jsem srůsty na vývodných cestách močových a střevě, které bylo třeba odstranit. Jenže operace se příliš nepovedla, dokonce mi hrozila otrava krve. Abych mohl žít normální život, do 6-7 let jsem musel absolvovat ještě dalších 6 zákroků. A právě během některého z nich jsem se asi nakazil z transfúze žloutenkou C, která v té době ještě nebyla známá, a proto se na ni netestovalo,“ vzpomíná pan Petr.
Jak již bylo naznačeno, pan Petr žil s hepatitidou C několik desítek let, aniž by o tom věděl. Protože měl talent na sport, provozoval ho vrcholově zhruba od 10 do 24 let. Součástí tréninků byly také zdravotní testy včetně odběrů krve, ale nikdy se nezjistilo ani neprojevilo nic neobvyklého. Navíc žloutenka C byla objevena až na přelomu 80. a 90. let 20. století.
Kolem roku 2018/2019 došlo u pana Petra k zanícení již dříve operovaných orgánů až do stavu, kdy se jedna céva stávala neprůchodnou. Zvýšená zánětlivost měla dopad na celý organismus až na nulovou průchodnost močových cest, proto pan Petr musel absolvovat další operaci (uretroplastiku).
„V rámci předoperačního vyšetření mi dělali také test přímo na žloutenku C. Jakmile se ukázalo, že jsem nakažený, lékaři byli z toho docela v šoku, protože to nečekali. Operatéři zvýšili obezřetnost, protože si uvědomovali rizika spojená s přenosem. A já jsem si uvědomil, že jsem žil dlouhá léta s vážným onemocněním, aniž bych měl jakékoliv příznaky,“ vzpomíná pan Petr.
Pacient následně vstoupil do péče specializovaného centra IKEM, kde pod vedením doc. MUDr. Jana Šperla, CSc., podstoupil sérii dalších vyšetření. Díky moderním antivirotikům, která byla vysoce cílená a efektivní, se podařilo nemoc zvládnout. Léčba trvala sice jen dva měsíce, ale pak dalších 6 měsíců čekal, zda se virus v krvi neobjeví znovu. Virus z jeho těla zmizel natrvalo, nakonec byla léčba úspěšná.
„Petrův příběh je sice jedinečný a vzácný, ale může pomoci s osvětou onemocnění žloutenky C. Je totiž velmi pravděpodobné, že se v naší populaci nachází další lidé, kteří jsou hepatitidou C nakaženi, ale stejně jako pan Petr o tom nemají tušení. Choroba se totiž několik desítek let nemusí vůbec projevit. Upozornit na ni by vás ovšem mohly kolísavé jaterní testy,“ popisuje doc. MUDr. Jan Šperl, CSc., zástupce přednosty pro výzkum a výuku, Klinika hepatogastroenterologie, IKEM. „Pokud jste do začátku 90. let minulého století absolvovali nějaký chirurgický zákrok s transfúzí krve, nebo během divokého mládí třeba i jednorázově experimentovali nitrožilně s drogou, případně se v 80. či 90. letech nechali amatérsky tetovat, doporučuji vám nechat se otestovat na žloutenku C. Je třeba ale podstoupit přímo test na žloutenku C, žádný jiný test ji neodhalí. Pokud by vyšel pozitivně, k dispozici je moderní léčba v podobě léků – antivirotik – které plně hradí zdravotní pojišťovna.“
Dnes je Petr stále pod lékařským dohledem a dochází na pravidelné půlroční kontroly. Na svůj život a dlouhou cestu k uzdravení nahlíží s pokorou a vděkem za excelentní péči, která se mu dostala a nadále dostává.
Pokud máte podezření na nákazu žloutenkou C, můžete se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé ČR, jsou regionálně dostupná - www.ces-hep.cz

Zdroj, foto: www.ces-hep.cz