PET v praktickém životě

PET v praktickém životě

 

doc. Ing. Jaroslav Dobiáš, CSc.
vedoucí Nezávislé obalové laboratoře, VŠCHT

 

Polyethylentereftalát (PET) je polymerní materiál ze skupiny polyesterů. Byl objeven ve 30. letech minulého století jako surovina vhodná pro výrobu textilních vláken. Později se začal využívat také pro výrobu obalů, nejprve fólií a v 70. letech minulého století i PET láhví, zpočátku především pro nealkoholické nápoje a poté i pro pitnou vodu. Ze současné světové produkce PET láhví jsou pro tyto dva segmenty využívány více než dvě třetiny.

 

Látky používané pro výrobu PETu

 

ZÁKLADNÍ SUROVINY: PET se principiálně vyrábí reakcí tereftalové kyseliny (TPA) nebo dimethyltereftalátu (DMT) a monoethylenglykolu (MEG). Kromě těchto základních výchozích látek se při výrobě PETu využívají i velmi malá množství dalších látek (komonomerů), které zlepšují zpracovatelnost výsledného polymeru. Všechny látky použité pro výrobu polymeru určeného pro kontakt s potravinami musí projít velmi důkladným toxikologickým hodnocením, používané monomery musí být extrémně čisté. Pro výrobu PETu se v žádném případě nepoužívá látka bisfenol A, jak bývá někdy uváděno ve sdělovacích prostředcích.

 

PŘÍDATNÉ LÁTKY: Na rozdíl od většiny polymerních materiálů běžně používaných
v obalové technice PET neobsahuje aditivní látky, tj. změkčovadla, stabilizátory atd.
Pro zabarvení polymeru se používají barviva, která opět musí splňovat přísná omezení.

 

KATALYZÁTORY: Pro zefektivnění výroby polymeru se využívají katalyzátory, v praxi dnes výhradně antimon. Testy provedené na poměrně rozsáhlém souboru PET láhví v Nezávislé obalové laboratoři na VŠCHT stejně jako podobné studie prováděné na renomovaných zahraničních pracovištích (Freunhoferův institut v Německu aj.) potvrdily, že obsah antimonu v nápojových láhvích z PETu se pohybuje v povoleném rozmezí a že ani zvýšená teplota, například v automobilu během teplého letního počasí, nezpůsobí nebezpečí nadměrného uvolňování antimonu do balených nápojů – přípustný limit migrace antimonu z polymerních materiálů nebyl překročen ani za podmínek při zvýšené teplotě.

 

VEDLEJŠÍ PRODUKTY: Při tepelném zpracování PETu dochází k částečné degradaci polymeru, jejímž produktem je acetaldehyd, který se může uvolňovat do potravin. V láhvích pro balení pitné vody se vyžaduje obsah této látky 0,01–0,02 mg/kg polymeru, což jsou úrovně zanedbatelné v porovnání s přirozeným obsahem acetaldehydu v mnohých potravinách (například v pivu 0,6–63 mg/kg nebo v pomerančové šťávě 0,7–192 mg/kg).

 

Funkční vlastnosti PETu

 

MIGRAČNÍ CHARAKTERISTIKY: Z hlediska uvolňování složek polymeru do balených potravin lze PET hodnotit jako velmi ušlechtilý materiál. V porovnání s ostatními polymerními materiály používanými pro přímý kontakt s potravinami je úroveň celkové migrace u PETu nejnižší. To umožnilo použití PETu i pro balení kvalitních lihovin.
Během dvacetileté činnosti se Nezávislá obalová laboratoř na VŠCHT nesetkala s obalem z PETu, který by nevyhověl migračním limitům dle platné legislativy.


MECHANICKÉ VLASTNOSTI: PET jako polyester vykazuje výborné mechanické vlastnosti, především pevnost, tvrdost a odolnost proti nárazům (malou křehkost).
Tyto vlastnosti se využívají i při konstrukci nápojových láhví, které se na rozdíl od skleněných láhví nerozbíjí a jsou zcela bezpečné například na cestách nebo při sportu.

 

BARIÉROVÉ VLASTNOSTI: PET vykazuje velmi malou propustnost pro plyny, vlhkost i páry aromatických látek. To umožňuje použití láhví z tohoto materiálu i pro balení nápojů sycených oxidem uhličitým.

 

RECYKLOVATELNOST: PET lze recyklovat jak fyzikálním, tak chemickým způsobem. Recyklace PETu se v praxi široce a stále více využívá, i když zatím nedosahuje takové úrovně jako u skla.

 

DLOUHODOBÁ UDRŽITELNOST: V současnosti se z obnovitelných surovin PET láhve vyrábí částečně, zcela se to podařilo v laboratorním měřítku a možnosti převedení takové výroby do průmyslového měřítka se hledají. Lze však předpokládat, že PET láhve se budou vyrábět zcela z obnovitelných surovin již v dohledné době. Sklo se z obnovitelných surovin vyrobit nedá, nezbývá než spoléhat na jeho recyklaci v maximálně možném měřítku. Nicméně výroba skla je energeticky nesmírně náročná, což má negativní dopad na životní prostředí.

 

DALŠÍ VÝZNAMNÉ VLASTNOSTI: Hmotnost obalu je jedním z hlavních důvodů pro stálý nárůst používaných láhví z PETu na úkor skleněných. Zatímco hmotnost jednocestné láhve
z PETu je 30–36 g, v případě skleněné láhve je to desetkrát více. Nízká hmotnost představuje skutečný přínos z hlediska dopadu na životní prostředí během celého životního cyklu PET láhve, od výroby přes přepravu ke spotřebiteli až po konec jejího životního cyklu. Další výhodou PETu je možnost tvarování PET láhví přímo u výrobce nápoje z granulátu polymeru, zatímco skleněné láhve je nutné k plniči dopravovat už hotové. Náklady na přepravu a manipulaci skleněných láhví a výrobků v nich balených jsou tak v porovnání s obaly z PETu zhruba dvojnásobné a uhlíková stopa dokonce několikanásobná.

 

ZÁVĚR

Nápojové láhve z PETu používané pro balení vody určené k pití a dalších nealkoholických nápojů jsou pro konzumenty bezpečné a současně nabízí řadu výhod jak pro výrobce, tak i pro spotřebitele. Díky svým vynikajícím vlastnostem se PET dnes běžně používá jako obalový materiál pro nápoje a je jedním z nejvhodnějších materiálů pro balení přírodní pramenité a minerální vody.

 

 

Zdroj: Nezávislé obalové laboratoře, VŠCHT

12. prosinec 2018
Dnes má svátek Simona

Počasí


 

IMG 5592

jota

 

banner Luxor1

 

 bustourist

 logomotylek